Výsledky vyhledávání pro dotaz kompoty

Výsledky vyhledávání v sekci: Kuchyně

Fíkovník- příval energie

První zmínky o pěstování fíkovníků (smokvoně obecné) se datují již 3000 let před n.l.Smokvoně jsou rychle rostoucí opadavé keře nebo stromy dosahující výšky 5 i více metrů, pocházející pravděpodobně z přední Indie.Plody – fíky jsou kulovité nebo hruškovité bobule dozrávající 2 x do roka.Fíky se konzumují čerstvé, sušené nebo konzervované.Velikost plodu záleží na odrůdě a pohybuje se mezi 5-9 cm.Dnes už je jeho pěstování rozšířeno o spoustu zemí, mezihlavní producenty fíků patří Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Turecko,Alžírsko a Kalifornie, pěstuje se ale i v Čechách.VyužitíI když je fíkovník pěstován po tisíciletí, fíky v čerstvé podobě v naší kuchyni ještě nezdomácněly. Mimo jiné je to způsobeno nemožností převozu na delší vzdálenosti. Fíky nemají téměř žádný vitamín C a obsahují jen malé množství provitamínu A. Pravdou však zůstává, že jeden jediný fík za hodinu zažene hlad na celý půlden, vyživuje nervy i mozek vitální silou a navíc vám pomůže zbavit se nadbytečných kilogramů. Díky velkému obsahu vlákniny chrání před zácpou a jinými střevními poruchami a díky pektinu snižuje krevní hladinu cholesterolu. Pro mnoho lidí s nízkouhladinou cukru jsou fíky lepší alternativou než pralinky.Za zmínku ještě stojí jejich využití v domácím lékařství :šťáva z nezralých fíků odstraňuje bradavicedužinu můžeme použít k masáži dásní, abychom odstranili bolesti zubů.Určitě je zná každý z nás jako vynikající pochutinu z období Vánoc a tov kandované neboli proslazované podobě. Z čerstvých fíků se též vyrábí džusy, kompoty, saláty, marmelády, vína i likéry. Nejlépe se hodí do sladkého pečiva,cukroví a pudinků, méně známé, ale o to chutnější je využití fíků “na slano”– plněné ořechy, sýrem nebo šunkou.NákupFíky koupíme v obchodech po celý rok v sušené i kandované podobě. Běžně se dnes už setkáváme i s fíky čerstvými a to nejen v síti supermarketů, ale i v menších obchodech. Vybíráme zralé plody s nepopraskanou a nepoškozenou slupkou, na omak mírně měkké a s povrchem pokrytým slabou vrstvou zkrystalizovaného přírodního cukru. Skladujeme je při nízké teplotě (těsně nad 0° C), nejdéle po dobu asi 2 týdnů. Sušené fíky jsou ploché, podle druhu velmi světlé či hnědé, na stisk měkké. I přes jejich dlouhou trvanlivost musíme sušené fíky často kontrolovat a rychle zpracovat, neboť bývají často napadány roztoči. Jsou-li příliš vychlazené,ztrácejí chuť, proto doporučujeme konzumovat fíky pokojové teploty. Čerstvé jsou sladké a šťavnaté, sušené jsou ještě mnohem sladší.PěstováníPěstování smokvoní není náročné a zvládnou ho i začátečníci. Stačí mít dostatečně velkou nádobu, kterou umístíme na teplém, slunném místě,nejlépe na jižní straně domu, balkonu apod.. Dále potřebujeme snadno propustný substrát s jílem a s velmi malým množstvím dusíku.Mladé rostliny koupíme ve specializovaných zahradnictvích. Množení fíkovníků provádíme “řízkováním” (20-30 cm dlouhé řízky z jednoletého dřeva). Na jaře rostlinu postupně zvykáme na venkovní prostředí. V době růstu a nasazování plodů hojně zaléváme, když dozrávají, zálivku omezíme, aby plody nepraskaly. V zimě přísun vody omezíme na minimum! Smokvoně pěstované v nádobách na podzim vždy přesazujeme! Plody ranných odrůd dozrávají za 80-100 dnů, pozdní za 125 .  

Pokračovat na článek


Jablka

Pojďme si představit naše nejoblíbenější stolní ovoce…CharakteristikaJablka jsou naše nejznámější a nejvýznamnější domácí ovoce. Volně rostoucí jabloně dosahují výšky 6-10 m. Existuje na 2000 kulturních odrůd jabloní. Jablka nejsou jen chutným, ale i nanejvýš zdravým ovocem. Jabloně totiž svými plody poskytují lidstvu vitaminy a další živiny. Jejich léčivé vlastnosti jsou známy odedávna.Původ a rozšířeníPravlastí jablka je střední Asie. Odtud se v průběhu staletí rozšířilo do Evropy a na všechny kontinenty. Geny v jablečných jádrech, nositelé dědičné informace, se při tomto vývoji měnily, přizpůsobovaly plody klimatickým podmínkám. Tak vznikly stovky odrůd.V našich zemích se jabloně pěstují po mnoho staletí. Za Karla IV sepsal jistý Klaret odrůdy tehdy u nás pěstované. Podle Balbína bylo v 16. století naším nejoblíbenějším jablkem míšenské. Jablka se tehdy od nás vyvážela do ciziny. Dnes v ČR existuje 60 odrůd jablek povolených k pěstování na prodej.Účinné látky Jablko téměř neobsahuje bílkoviny, avšak mnoho vody, má málo sacharidů a nevýznamné množství mastných kyselin ve slupce, zato bohatství vitaminů a stopových prvků. Při růstu se v plodu ukládá ve vysoké koncentraci vitamin C. Tato bioaktivní látka nachází v jablku obzvláště příznivé prostředí, protože obsažené bioflavonoidy a jiné rostlinné ochranné látky zabraňují jeho předčasné oxidaci. Tak se jablko stává v lidském střevě kombinovaným preparátem proti všemožným chorobám. Jablko sestává až z 30 procent z pektinu, účinné vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu, resp. Krevních tuků a váže na sebe jedovaté látky, jako je olovo nebo rtuť. Soli kyseliny vinné – vinany – v jablku brání škodlivé tvorbě fermentů a usazování bakterií ve střevech. Jablka posilují imunitní systém, srdce a krevní oběh. Posilují cévy, především slabé žíly.Nákup  Tržní odrůdy, jako jsou Cox Orange, Golden Delicious, Idared nebo Rubín a mnohé další, lze vesměs doporučit, bohužel s jednou výhradou – zejména jádrové ovoce z jihoevropských zemí je během celé doby růstu a ošetřováno prostředky na ochranu rostlin (pesticidy, insekticidy, herbicidy), postřikováno prostředky podporujícími růst, obhospodařováno minerálními, tj. umělými hnojivy a jinými chemickými látkami. Před přepravou na místo spotřeby a před prodejem se jablka vzhledově zušlechťují rafinovanými kosmetickými prostředky – šelakem, voskem, benzoovými a jinými pryskyřicemi. Plody tyto rostlinné jedy vstřebávají do slupky a dužiny. Proto bychom se raději měli vystříhat dováženého zboží a nakupovat jablka tuzemská, nejlépe z biologického resp. Integrovaného pěstování, neobsahují škodlivé látky. Ty totiž můžeme bez obav konzumovat i se slupkou, bohatou na cenné živiny. Nabídka tuzemských jablek je v současné době dostatečná a je vhodné jí využít. Krátké přepravní vzdálenosti snižují ztráty hodnotných účinných látek v plodech.PřípravaJablka bychom měli skladovat v chladu, např. ve sklepě, a konzumovat nejlépe syrová. Při tepelné úpravě, např. pečení, se ztrácí až 70 procent cenného vitaminu C.Jablka v kuchyniJablka můžeme použít do značného množství pokrmů a nápojů, nejlepší jsou však syrová na svačinu nebo přesnídávku. I když si v supermarketu nebo u ovocnářského stánku můžeme vybrat z různých odrůd, nenalezneme zde už takovou šíři sortimentu jako kdysi. Obchod vyžaduje dodávky velkého množství ovoce stejné odrůdy, nabídka se proto omezuje na odrůdy po obchodní a pěstitelské stránce nejvhodnější, s vysokou tržní produkcí. Z jablek se dále vyrábí kompoty, připravuje se celá řada moučníků, ocet, šťáva, mošt, víno a destiláty.TipKrásná a lákavá dovážená jablka na regálech supermarketů mohou kvůli jedovatým a škodlivým látkám, které obsahují, vyvolávat alergické reakce jako např. bolestivé puchýřky v ústech, kožní vyrážky a poruchy trávení. Navíc se tyto potravinové jedy usazují v tkáních, např. v játrech. Nejvíce jsou postihovány děti. Kvůli postřikům, které se v zahraničí často používají, musíme jablka důkladně omýt horkou a studenou vodou.

Pokračovat na článek


Mochyně – dobrá nejen do kuchyně

Seznamte seMochyně peruánská patří do čeledi lilkovitých a pochází z Peru a Guatemaly. Dorůstá do 1,5 m a dá se přirovnat k rajčatům, podobně se  i pěstuje, plody jsou ale menší, žluté nebo světlehnědé, 1 až 2 cm velké,aromatické sladkokyselé bobule, uložené ve srostlém uzavřeném, po dozrání slámově žlutém kalichu. Ve žlutooranžové dužině jsou pod hladkou pokožkou malá, plochá žlutá semena.VyužitíNa světě roste mnoho druhů mochyně. Mochyně peruánská je jednoletá rostlina, její plody se používají čerstvé spíše jako ovoce nebo do salátů.Také se z nich připravují marmelády,kompoty, likéry, pudinky nebo zmrzliny.Dále se kandují a suší jako rozinky. U nás je rozšířená  příbuzná vytrvalá mochyně židovská třešeň jako okrasná či léčivá rostlina s krásnými oranžovými kalichy, co se používají do suchých kytic, a s červenou bobulí,která se využívá jako diuretikuma ve farmacii. Pozor tyto červené bobule nejsou určeny ke konzumaci.Nejen chutné, ale i zdravé a léčivéBobule mochyně peruánské obsahují malé množství cukrů, pektiny, provitamin A a vitamin C, z minerálních látek draslík, fosfor a vápník. Plody se považují za léčivé při močových kamenech, zánětech ledvin, revmatismu, také při žlučových kamenech a žaludečních katarech.Nákup a pěstováníNeměl by být problém plody mochyně sehnat v našich velkoobchodech pod různými exotickými jmény podle země dovozu např. capuli, pasa capuli, uchuva nebo aguaymanto, avšak za zbytečně vysokou cenu.Mochyně peruánská se dá u nás pěstovat, ale nesnese mráz.Semena jsou běžně k dostání v obchodech pro zahrádkáře. Sazenice se vysévají do truhlíků v březnu až dubnu. Vzrostlé semenáčky se přesazují do malých květináčů.Sazenice se dávají na záhony po 15. květnu. Rostliny vyžadují humózní hluboké půdy s dostatkem závlahy a slunce, jsou vděčné za pravidelné přihnojování. Na podzim se žluté lampionky s bobulí uvnitř sklízí a ukládají v chladu a v suchu, kde vydrží až několik měsíců.Rady závěremMěchovitý kalich poskytuje bobuli dobrou ochranu a není vhodné jej odstraňovat až do doby spotřeby.Protože hladká slupka zamezuje proniknutí cukru, je lépe bobule při zavařování několikrát předem propíchnout nebo rozpůlit.

Pokračovat na článek


Třešně

Jistě jste si jich všimli. Jsou všude. U silnic, na zahrádkách, v sadech. Krásně se červenají, lákají nás vylézat na stromy, na které jsme od mládí nelezly. Ano nastal čas třešní- poslů léta. Pojdťe si natrhat košík třešní s Gastrostránkami.Kde se vzaly?Třešně- kulaté peckové ovoce pochází z Malé Asie, odkud jí římský vojevůdce Lukkulus přivezl do Evropy kde se rychle uchytily na stolech labužníků a rychle zdomácnělo.Není třešně jako třešně.Lukkulus přivezl do Evropy pouze velmi sladkou odrůdu Asijských třešní. Dnes již ale známe více než tisíc druhů třešní, višní, a sladkovišní. Jsou k dispozici od žlutých přes růžové, tmavočervené až po černočervené. Dále si můžeme vybírat mezi odrůdami s měkkou, velmi štavnatou dužinou tzv. srdcovky nebo odrůdy s pevnou dužinou- tzv. chrupky. Višně jsou zase pevné a kyselé. Výraznou chuť mají plody morelky stinné obsahující silně barvící štávu, jejíž  kyselé aroma se rozleží, až po náležitém rozležení. Dále tu máme tzv. sladkovišně. Jsou to kříženci mezi třešněmi a višněmi. Rozdělujeme je na tmavé a skleňovky s pestře zbarvenými plody  a bezbarvou štávou. V Dalmácii májí původ malé červenočerné plody s hořkou příchutí tzv. maraše.Vyrábí se z nich proslulé maraskino.Nejen sladké a dobréDíky vysokému obsahu cukru mají třešně i višně velký význam pro lidský organizmus i jako dodavatel energie. Třešně obsahují vetší množstvý minerálů, např. draslík, vápník, železo a hořčík. Důležité pro organizmus je také obsah přírodních antioxidantů- vitamin C, karotenoidy a flavony.Třešně také podporují trávení a chuť k jídlu.Ale pozor na vodu! Jako všechny peckovité ovoce rychle kvasí,a hrozí nepříjemné zažívací problémy.To platí zvláště u dětí.Jó třešně zrály, ale co s nimi?To už nám Waldemar Matuška neporadil. Velmi oblíbená je konzervace čily kompoty a to pro to, že nám vydrží, až do příští sklizně. Dále marmelády, výborná je obzvláště višňová. Bublaniny, koláče, buchty, sladké knedlíky, míchané nápoje, džusy atd. To vše a mnohem více lze vyrobit z těchto letních červených perel. Tak hurá na stromy

Pokračovat na článek


Zavařování (sterilace) ovoce - kompoty

1.Příprava ovoce na kompotováníNejlepší kompoty vyrábíme z hrušek, broskví, meruněk, višní, rynglí a slív. Ovoce by mělo být zdravé, nepoškozené chorobami a škůdci a především nepřezrálé.Ovoce pereme v pitné vodě, kterou během praní několikrát měníme, podle druhu ovoce zbavíme stopek, loupáme, odjádřincujeme, případně půlíme či jinak dělíme. Loupané a různě dělené plody ihned ponořujeme do pitné vody, do níž přidáme asi 10 g kyseliny citrónové na 1l, aby ovoce nehnědlo.2.PředvářeníNěkteré druhy ovoce je vhodné před zavařováním předvařit. Předvářením se plody stanou tvárnějšími,vypudí se z nich vzduch a zlepší se pozdější prostup nálevu. Ovoce se stane v zavařovací sklenici skladnější a po sterilaci se nevznáší v nálevu. Předvařujeme tak, že ovoce ponořujeme krátce do vařící vody (na 1-3 minuty) nejlépe v cedníku. Poté ovoce ochladíme vyjmutím z horké vody okamžitým ponořením do studené vody, aby teplota nepůsobila déle a ovoce dále neměklo.3.NálevPlody nebo díly ovoce zaléváme ve sklenicích nálevem. Zalitím ovoce upravíme výslednou chuť kompotu, vytěsníme vzduch a umožníme dokonalé prohřátí během zavařování. Nálev připravujeme tak, že odvážené či odměřené přísady – cukr a vodu zahřejeme k varu a zahřívání přerušíme. Teplota vodní lázně by měla být asi o 5˚C vyšší než teplota zalité sklenice s ovocem. Ovoce musí být v nálevu zcela ponořeno, avšak mezi víčkem a hladinou musí zůstat mezera 1-1,5 cm.Koření používáme buď ve formě výluhů, které vléváme do nálevu, nebo je přidáváme přímo do jednotlivých sklenic před plněním ovocem. K zavařování kompotů používáme zavařovací sklenice a kovová víčka. Uzavírání víček je jednoduché a spolehlivé. Na naplněnou sklenici položíme víčko s bílou nebo šedou těsnící hmotou po obvodu, na víčko rovně nasadíme zavírací hlavu a tlakem obou rukou dotlačíme zavírací hlavu až na doraz. Hlavu sejmeme a tím je sklenice uzavřena.4.ZavařováníPlody nebo díly ovoce zaléváme ve sklenicích nálevem. Zalitím ovoce upravíme výslednou chuť kompotu, vytěsníme vzduch a umožníme dokonalé prohřátí během zavařování. Nálev připravujeme tak, že odvážené či odměřené přísady – cukr a vodu zahřejeme k varu a zahřívání přerušíme. Teplota vodní lázně by měla být asi o 5˚C vyšší než teplota zalité sklenice s ovocem. Ovoce musí být v nálevu zcela ponořeno, avšak mezi víčkem a hladinou musí zůstat mezera 1-1,5 cm.Koření používáme buď ve formě výluhů, které vléváme do nálevu, nebo je přidáváme přímo do jednotlivých sklenic před plněním ovocem. K zavařování kompotů používáme zavařovací sklenice a kovová víčka. Uzavírání víček je jednoduché a spolehlivé. Na naplněnou sklenici položíme víčko s bílou nebo šedou těsnící hmotou po obvodu, na víčko rovně nasadíme zavírací hlavu a tlakem obou rukou dotlačíme zavírací hlavu až na doraz. Hlavu sejmeme a tím je sklenice uzavřena. Do zavařovací nádoby, kterou může být zavařovací hrnec, ale i jiná velká nádoba, ve které můžeme vařit vodu, ohřejeme vodu na teplotu odpovídající teplotě naplněných zavařovacích sklenic, na dno dáme drátěnou nebo děravou plechovou izolační vložku, aby sklenice nestály přímo na zahřívaném dnu. Na vložku postavíme naplněné uzavřené sklenice, nádoba v níž zavařujeme musí být po vložení sklenic naplněna vodou asi 2 cm nad víčka sklenic. Vodní lázeň nyní dále zahříváme na teplotu do 100˚C. Této teploty by mělo být dosaženo během 20-25 minut. Dodržení tohoto rozmezí je důležité. Při zahřívání kratším než 20 minut by nemuselo nastat potřebné prohřátí středu sklenic a kompot by se později zkazil. Naopak při dlouhém stoupání teploty může být někdy kompot po zavařování rozvařen.Teploty kontroluje teploměrem k tomu určeným. Po dosažení teploty okolo 98˚C vodní lázně udržujeme tuto teplotu regulací ohřevu po doporučenou dobu zavařování:Málo zralé plody…… 1l sklenice: 30-35 minut při 85˚C                        …..0,5l sklenice: 20-25 minut při 85˚CZralejší plody………. 1l sklenice: 20 minut při 85˚C                     ……...0,5l sklenice: 15 minut při 85˚CPo uplynutí této doby zastavíme ohřívání vodní lázně. Sklenice z vodní lázně vytáhneme na místo, kde je můžeme ochladit studenou vodou, nejlépe sprchováním, chlazení studenou vodou je vhodné především pro kompoty z peckovin a bobulovin, uchovají si tak křupavou konzistenci. Pokud kompoty nechladíme,vyjmeme je ihned po uplynutí sterilační doby z horké vody, položíme víčkem na izolující podložku (dřevo) a ponecháme na vzduchu samovolně vychladnout. U zcela vychladlých sklenic zkontrolujeme nejdříve uzávěry. Dobře přichycené víčko nesmí od sklenice odpadnout. Špatně přichycené víčko při poklepu vydává hluchý, dutý zvuk. Sklenice potom označíme etiketami, na kterých uvedeme datum výroby a dle potřeby název kompotu. Ukládáme je v temné místnosti, kde by teplota neměla přestoupit 10˚C a klesnout pod -3˚C (vhodný je sklep). Kompoty neskladujeme déle než 1 rok.Delším skladováním ztrácejí dobré chuťové vlastnosti.Několik důležitých rad pro zavařování:Používáme jen zcela čisté zavařovací sklenice a víčkaVíčka nesmí být deformovaná, nesmí mít poškozenou těsnící hmotuSklenice plníme pokud možno zahorka, popř. zaléváme horkým nálevemUzavřené sklenice nesmí po převrácení téciTeploty při zavařování kontrolujeme teploměremDodržujeme doporučenou dobu zavařováníKontrolu (přichycení víček) provedeme až po úplném vychladnutíKompoty skladujeme maximálně jeden rok

Pokračovat na článek


Průvodce letní zahradou část 3.- Ovoce

Léto dává široký prostor ovoci, zelenině a zdravé výživě vůbec. Navštivte letní zahrádkou s Gastrostránkami....„Chutná a prospívá zdraví“Předností každého ovoce je vysoký obsah vitaminů a enzymů, jakož i životně důležitých minerálních látek a lahodná chuť čerstvých plodů sklizených ze stromů a keřů. Jejich smyslové vlastnosti, jako jsou vůně, aroma, šťavnatost a sladkost, povzbuzují trávení a mají za následek, že se nám doslova „sbíhají sliny v ústech“.Problém nadbytku kalorií, o němž se dnes tak diskutuje, není v případě ovoce tak aktuální. Až na několik výjimek je totiž ovoce na kalorie chudé, navíc neobsahuje cholesterol a zároveň obsahuje jen malé množství tuku a bílkovin, přičemž to nepatrné množství bílkovin jsou cenné proteiny.Ovoce můžeme nazvat malou klenotnicí vitaminů. Dostačující přísun vitaminů umožňuje a zajišťuje nerušený průběh přeměny látek v živém organizmu. V ovoci je obsažen především ve vodě rozpustný vitamin C, vitaminy řady B jakož i provitamin A – beta-karoten, který se v živém organizmu přeměňuje na vitamin A.Na jaře a v létě se můžeme těšit z bohaté a pestré úrody drobného ovoce, zvláště z jahod, ostružin, malin, rybízu, mirabelek, borůvek a angreštu jakož i z meruněk, nektarinek, broskví, třešní, višní a slív. Když pak sklízíme úrodu jablek, hrušek a švestek, léto vrcholí a brzy nastane podzim. Pojďme si představit druhy našeho domácího ovoce…Jádrové ovoceJablkoNejoblíbenější stolní ovoce. Obsahuje vitaminy i minerální látky a minimum kalorií. Z jablek se vyrábí kompoty, připravuje se celá řada moučníků, ocet, šťáva, mošt, víno a destiláty.HruškyMají menší obsah kyselin než jablka. Na trhu jsou po celý rok. Jakmile dozrají, velmi rychle podléhají zkáze. Tvrdé plody používáme na tepelně upravený dezert nebo je zavařujeme. Jsou významným zdrojem draslíku a vitaminu B 2.Peckové ovoceBroskvePeckovité ovoce se sametovou žlutou až oranžovou slupkou a pevnou aromatickou bělavě žlutou dužinou se podává jako stolní nebo dezertní ovoce nebo se zavařuje či suší. Lahodná je také šťáva. Broskve jsou bohaté na vitamin A a draslík.NektarinkyPodobají se broskvi, plody jsou však v průměru menší. Obsahují vitamin A, B 2 a C a draslík. Dužina je pevná, šťavnatá a plod přichází na trh většinou vyzrálý, určený k rychlé konzumaci, protože se rychle kazí.MeruňkyPeckovité ovoce s jemnou sametovou žlutou slupkou a oranžovou dužinou sladké chuti a příjemné ovocné vůně. Má bohatý obsah především vitaminu A a draslíku. Konzumujeme je především čerstvé. Používáme je také na moučníky, kompoty a zavařeniny. Meruňková marmeláda patří k nejoblíbenějším.SlivoňMirabelka je malá kulatá slíva s voskovou zlatožlutou slupkou a velmi sladkou dužinou. Pevné plody se hodí ke kompotování a přezrálé lze rozvařit na džem.Renklóda neboli ryngle je středně velký plod se zelenou nebo s nažloutlou slupkou a pevnou dužinou. Modrofialové trnky sklízíme, až když přečkají mráz. Švestka nebo slíva oválného tvaru má modrou až červenou slupku a kořenitou, sladkou a šťavnatou světlezelenou až nažloutlou dužinu. Hodí se na koláč, do knedlíků, na kompot a povidla.Drobné ovoceJahodyObsahují vitamin C, železo a další minerální látky. Nejvhodnější konzervací je zmrazení. Jahody se uplatňují ve zmrzlinových, šlehačkových i jogurtových pohárech, bývají součástí bublanin, dortů i jiných zákusků, vkládáme je do palačinek, na omelety nebo lívance apod. Z jahod se dále vyrábí džem, marmeláda, víno, mošt nebo třeba kompot.OstružinyChuť a vůně zahradních ostružin je většinou nesrovnatelná s divoce rostoucími v lese. Jako všechny bobuloviny také ostružiny se rychle kazí a plesnivějí. Lze je mrazit. Mají vysoký obsah vitaminu C. Báječně chutnají čerstvé, ale hodí se rovněž k zavařování.BorůvkyObsahují vitamin C a B, draslík a sodík a vlákninu. Na trh přicházejí sbírané v lese nebo zahradní. Rychle se kazí a plesnivějí.MalinyJsou bohaté na pektiny, vitamin C a B 2. Nejchutnější a nejaromatičtější jsou lesní maliny. Typické aroma a chuť láká k přípravě zmrzliny, dortů a dezertů. Z malin jsou skvělé šťávy, džemy i protlaky.BezinkySbíráme pouze zralé plody na šťávu, kompot nebo na víno a sušíme je na čaj. Jsou cenným zdrojem vitaminu C. Vždy je tepelně upravujeme.RybízČervený rybíz je ideální čerstvý. Vzácnější bílý má lahodnější, méně kyselou chuť. Černý s výrazně kořenitou chutí se cení pro vysoký obsah vitaminu C. Rybíz lze uchovat mrazený.Třešně a višněTřešně obsahují vitamin B 2 a C a draslík. Višně jsou bohaté na vitamin A. Nejoblíbenější odrůdou višně na moučníky a na zavařování je morella.BrusinkyJsou bohaté na vitamin C a pektiny. Jejich chuť se rozvine až tepelnou úpravou (vynikající kompot nebo zavařenina) Brusinky neodmyslitelně patří ke svíčkové na smetaně.AngreštSprávně česky jde o srstku obecnou. Oválné bobule mohou být zelené, žluté, červené až nachové. Existuje i téměř lysá odrůda. Angrešt má vysoký obsah vlákniny, pektinu minerálních látek a vitaminů.Hroznové vínoBobule révy vinné jíme samotné nebo je používáme na míchaný ovocný salát, na ozdobení dezertů nebo jako obložení sýrů, drůbežího nebo zvěřinového pokrmu. Nejvhodnější jsou hrozny bez semen. Snadno z nich získáme šťávu, kterou lze zmrazit.Tip na výrobu ovocných šťávExistuje řada postupů a doporučení, jak si sami můžeme připravit šťávu z čerstvého ovoce. Zatímco šťáva z citrusů se dá připravit na jednoduchém odšťavovači, na přípravu šťávy z bobulového a peckového ovoce používáme odšťavovače elektrické. Obecně se dá říci, že i takto získané šťávy obsahují relativně velké množství ovocné dužniny. Čerstvá ovocná šťáva se dá připravit i v elektrickém mixéru, ale jen z měkkého ovoce, které se snadno rozmixuje. Tento způsob je vhodný především tehdy, chceme-li si namíchat koktejl.zdroj:https://www.pestik.cz/Ostatní díly průvodce letní zahradou:Průvodce letní zahradou část 1. bylinkyPrůvodce letní zahradou část 2. - zeleninaPrůvodce letní zahradou část 3.- Ovoce

Pokračovat na článek