Výsledky vyhledávání pro dotaz potraviny

Výsledky vyhledávání v sekci: Kuchyně

Poznáváme sýry část 1. - Dějiny sýra

Kam až sahá historie tak všední potraviny jakou je dnes sýr?Starověk Za kolébku prastarých produktů, jakými jsou sýr, chléb a víno,se ve staré  literatuře považuje Střední východ.              Se vší pravděpodobností objevily první sýry náhodou kočovné kmeny jižní Asie a Středního východu. Již před dávnými dobami přišel člověk na to, že mléko savců, zejména koz, ovcí, krav, koní, a dokonce i velbloudů, má velmi vysokou výživnou hodnotu. Mléko se tehdy pilo čerstvé. Když někteří bojovníci nalili čerstvé mléko do kožených vaků, aby mohli během boje a dlouhých jízd utišit žízeň, zjistili zvláštní věc: tekuté mléko se změnilo v bledou, lehce nakyslou tekutinu, v níž plavaly husté chuchvalce bílé sýřeniny. Kožené vaky se totiž vyráběly ze žaludků mladých zvířat a obsahovaly pravděpodobně ještě srážecí enzymy. Zbytek vykonalo slunce a pohyby klusajícího koně. Chuchvalců sýřeniny si lidé rychle začali považovat a brali je jako příjemný doplněk každodenní dávky bílkovin, zatímco syrovátku používali na zahnání žízně. Mnozí historikové kladou počátky domestikace koz a ovcí do období zhruba 10 000 let př. n. l. Krávy byly domestikovány až mnohem později. Ve starších kulturách lze nalézt mnoho stop, které se týkají sýra.                                                      Podle archeologů se nejstarší nálezy datují do doby asi 6000 let př. n. l. Nejstarší objevy byly učiněny mimo jiné ve staré Mezopotámii, na místě dnešního státu Irák. Sumerové uchovávali sýr již zhruba 4000 let př. n. l. v podlouhlých úzkých džbánech. V mytologických příbězích starých Řeků lze rovněž nalézt zmínky o sýru. Také v Bibli se o tomto produktu píše a to jako o vítaném zdroji potravy a o daru. Nesčetné malby na stěnách různých staveb svědčí o znalosti výroby sýra ve starém Egyptě. V Egyptě se sýry zavěšovaly do kožených vaků, aby mohly vykapat. Již tehdy bylo patrné, že se ve zpracování mléka vyvinuly dva rozdílné směry: některé produkty vznikaly zkvašením mléka (fermentací) bez oddělení syrovátky, např. jogurt, kefír a kumys, u jiných se sraženina dále zpracovávala tak, že se rozdělila na syrovátku a sýřeninu. Sýřenina se poté vkládala do perforovaných hliněných nádob či džbánů nebo se zavěšovala do velkých hrubě tkaných plátěných pytlů. Perforované hliněné formy se používají dodnes – v Indii pro výrobu sýra panír a ve Francii pro tradiční přípravu sýra camembert de Normandie a crottin de Chavignol.Římané Umění výroby sýra dovedli k dokonalosti Římané. Ve svých obrovských domech s mnoha místnostmi mohli ovlivňovat jednotlivé fáze zrání sýrů. K významným faktorům, které daly vzniknout velké rozmanitosti druhů a chuti, patřily vlhkost, teplo a průvan stejně jako kouř z kamen, omývání sýrů a přidávání bylinek.                                                     K výrobě sýra se také používaly různé druhy mléka – za nejdůležitější bylo považováno mléko ovčí, kravské a kozí, ale zpracovávalo se také mléko kobyl a oslic, které se dnes používá již jen v některých asijských zemích a v Rusku (např. kumys z Ruska se vyrábí ze zkvašeného kobylího mléka a dosahuje přírodního obsahu alkoholu okolo 3 %). Známý římský gastronom a autor kulinářských spisů Columella vydal kolem roku 50 n. l. rozsáhlou příručku pro výrobce sýra. Tehdy již Římané používali „coagulum“, syřidlo, které pocházelo ze čtvrtého žaludku mladé kozy nebo jehněte. Columella rovněž vysvětloval, proč se musí používat sůl. Sůl totiž sýr zakonzervuje a vysuší, a usnadní tak převoz produktu. Římská kultura sýra se brzy rozšířila po celé Evropě. Římské legie táhly celým kontinentem a pokaždé si s sebou pro zásobování svých vojáků braly místní sýry. Po skončení aktivní služby byli vojáci a důstojníci odměňováni přidělením pozemku v některé z římských provincií. Tak postupně naučili místní obyvatelstvo umění výroby sýra. Mnoho výrazů pro sýr pochází z latinského slova „caseus“, např. nizozemské kaas, německé Käse, anglické cheese, španělské a portugalské queso a queijo. Italské formaggio a francouzské fromage jsou však odvozeny z řeckého slova „formos“, které označovalo formu neboli ošatku, v níž sýr vykapával. Vedle slova formaggio se v mnoha částech Itálie používá pro sýr také slovo cacio. Je překvapivé, že mimo rozsáhlou oblast velké Říše římské nalézáme o výrobě sýra jen málo zmínek. V Asii se např. kravské mléko používalo jako obětní dar, ale místní obyvatelé neměli znalosti o prospěšnosti mléka a sýra. Rovněž Číňané sýr neznali. Krávy sice využívali na obdělávání rýžových polí, ale jejich mléko shledávali naprosto nezajímavým. Rovněž v Americe zůstala konzumace mléka a sýra neznámou až do příchodu prvních osadníků. Po pádu Říše římské se kolem roku 410 n. l. začala kultura sýra pomalu rozšiřovat po mořských a říčních cestách. Sýraři, kteří se usídlili v bohatých údolích, vyráběli své sýry většinou z kravského mléka, zatímco sedláci na vrchovinách a také v horských oblastech byli odkázáni na ovce a kozy.Středověk Mnoho současných sýrů se začalo profilovat již ve středověku. V Itálii vznikla roku 879 gorgonzola, v roce 1200 pak sýr grana a v roce 1579 parmigiano (parmazán). Francouzi znali již dlouhou dobu sýry jako roquefort (vznikl v roce 1070) a cantal, který si oblíbili i Římané. Holandské sýry si rychle získaly popularitu proto, že při procesu zrání ztrácely málo vlhkosti, a tedy i málo hmotnosti. Obchod s holandskými sýry dosáhl brzy velkého rozkvětu. Sýr gouda z Goudy vznikl v roce 1697. Rovněž švýcarské sýry, zejména ementál, našly rychle své příznivce. Tuto situaci lze vysvětlit tím, že v dobách stěhování národů byl každodenní život ve střední a jižní Evropě dramaticky narušován. V relativním bezpečí byly pouze ty národy, které žily vysoko v horách a mohly pokračovat v zemědělské činnosti. Švýcaři tak mohli dále produkovat svůj sýr a zlepšovat metody jeho výroby, zatímco ostatní národy často hladověly a bojovaly o přežití.  Po uplynutí barbarských invazí se sýr opět začal vyrábět všude. Na rozdíl od severně položených zemí se ve střední a jižní Evropě vyráběly především jemné sýry s dlouhou dobou zrání.Od renesance k průmyslové revoluci V období renesance prohlašovali vysoce urození pánové evropských královských dvorů, že požívání sýra je nezdravé a barbarské. Naštěstí se národ tímto názorem neřídil. V Anglii se v 16. století stal pojmem sýr čedar (cheddar) a v 17. století gloucester.                                                                 První oficiální zmínka o sýru stilton pochází však teprve z roku 1785. Po sýru brie se ve Francii proslavil také camembert (od roku 1791). Velká průmyslová revoluce v 19. století zasáhla i výrobu sýrů. Stále více drobných sedláků přestávalo sýr vyrábět samo a dodávalo své mléko do velkého počtu nově zakládaných družstev. Ta se rychlým tempem modernizovala a mlékárenský průmysl stále narůstal. K ještě většímu nárůstu industrializace došlo po 2. světové válce v souvislosti s expanzivním rozvojem velkých měst. Výroba sýra se navíc dostala do popředí zájmu vědců. Již v 19. století vědci, mezi nimi i Louis Pasteur, objevili vliv mikroorganismů na kvasné procesy, mimo jiné i u sýrů. Ačkoliv se sýry nezabýval přímo sám Pasteur, nýbrž jeho blízký spolupracovník Mečnikov, byl po Pasteurovi nazván proces krátkého zahřátí mléka, kterým se eliminují veškeré bakterie, jež jsou zdraví škodlivé. Po pasteraci se do mléka přidává čistá kultura bakterií mléčného kysání, aby se proces opět rozběhl.Moderní doba Pasteurovy objevy měly obrovský vliv na mlékárenský průmysl. Existují však nejen zastánci, ale i odpůrci pasterace mléka určeného pro výrobu sýra. V současné době převládá v Evropě tendence, jejíž příznivci chtějí legislativně potlačit veškerá zdravotní rizika pro spotřebitele. Proto se zavádějí stále přísnější hygienická a zpracovatelská opatření. Tato skutečnost ztěžuje práci malým tradičním výrobcům sýra, kteří tak nemohou svůj obor téměř vykonávat. V současné době je patrný obrovský nárůst sýrů pocházejících z velkých mlékáren nebo vyráběných v rámci seskupení polotradičních rukodělných mlékárenských družstev.Kvůli tragickým událostem způsobeným sýry z nepasterovaného mléka nevypadá budoucnost samostatných tradičních sýrařů nijak růžově. Pokud by vymizeli, byla by to pro současnou kulturu velká ztráta. Spolu s nimi by totiž zaniklo nejen jedno z tradičních řemesel, nýbrž i část lidské historie. Na druhou stranu pouze velké sýrárny jsou schopné zajistit výrobu zdravotně nezávadných sýrů ve vyrovnané kvalitě a za dostupnou cenu.Odkazy na všechny díly:Poznáváme sýry část 1. - Dějiny sýraPoznáváme sýry část 2. - Výroba sýraPoznáváme sýry část 3. - Druhy sýrůPoznáváme sýry část 4. – Sýr v kuchyniPoznáváme sýry část 5. – Sýr ve společnosti

Pokračovat na článek


Nastartujte grily – pár užitečných rad jak se nespálit

Grilování– opékání a propékání do hněda v otevřeném grilovacím prostoru při teplotě150°c- 250°c.Tak zní strohá encyklopedická poučka.Já vnímám grilování jako příjemné letní posezení s přáteli, a chuťový zážitek, kterého nelze dosáhnout při běžném vaření. No řekněte sami, jistě rádi vzpomínáte na léto při vzpomínce na povedené grilování pod oblohou plnou hvězd a ve vlahém vánku letního počasí.Tento článek představí pár základních pravidel při grilování.1. Výběr griluPři výběru grilu by jsme měli pamatovat na to kam gril umístíme,jak často budeme grilovat, pro kolik lidí nejčastěji budeme grilovat a také otop, který bude nejlepší pro vaše grilování a často i bezpečnost při grilování.Zde jsou základní typy grilů:Gril na dřevěné uhlí – nejpoužívanější typ grilu, na kterém grilujeme pomocí rozžhaveného dřevěného uhlí. Na trhu lze koupit ve více variantách od obyčejných malých, po velké s odkládacími prostory ve tvarech od kulatých po obdelníkové.Při úpravě pokrmů na tomto grilu sice potraviny chutnají nejlépe(dřevěné uhlí dodá potravinám nenapodobitelnou chuť) ale musíme si dát pozor na plameny, které mohou potraviny spálit!Elektrický gril – gril pro všechny . Velmi pohodlný způsob grilování, při kterém se potraviny grilují na elektrické, většinou litinové ploše. Výhodou je lehkost manipulace údržba gril se dá používat i v místnosti, pokrmy se většinou nemohou spálit.Negativa při tomto způsobu jsou, že pokrmy nechutnají jako grilované spíše jako upravená pánvi, problém při venkovním grilování také bývá dostupnost elektrického proudu. Plynový gril – také velmi pohodlný způsob grilování. Griluje se na lávových kamenech,které zespod rozžhaví oheň z propanbutanové lahve.Chuť se velmi podobá úpravě na dřevěném uhlí, za což vděčíme lávovým kamenům. Gril je vetšinou na kolečkách, tudíž dobře manipulovatelný.Problémem bývá vyšší pořizovací cena, také dostupnost plynových lahví.Zděné grily – velmi často produkt kutilství . Na našich chatách a chalupách se také často setkáváme s různými druhy a tvary podomácku vyrobených grilů.Griluje se většinou na železném roštu, který je umístěn nad zdrojem tepla nebo se nad zdroj umístí rožnící tyč,na které se dá umístit i větší kus masa.Pro postavení na stačí pár šikovných rukou a často i návod na stavbu.Na otop se většinou používá dřevo, které je  pro chataře či chalupáře dostupné. Tento typ grilu je často doplněn průduchem na uzení potravin. Zděný gril na oproti ostatním nevýhodu nepřenosnosti, která je vykoupena správně vybraným místem a pohodlným posezením při sledování rozžhaveného dřeva.Otevřené ohniště- nejstarší způsob grilování tzv. táborák. Jedná se o ohniště ohraničené kameny. Pro otop se používá dřevo, griluje se buď na železném prutu, na který se potraviny napíchnou, nebo na rožnící tyči,podobnějako při předchozí variantě.Jedná se asi o nejromantičtější způsob, který je vykoupen horší manipulací.Já osobně dávám přednost čtvrté variantě, protože se jedná o nejhezčí způsob jak strávit příjemný podvečer v kruhu přátel či rodiny při pohledu na oheň jak olizuje skvělé pokrmy.Vznikají nezapomenutelné zážitky na léto a to je důvod proč my nevadí ani několika denní načichlost kouřem.2. OtopDruh otopu se většinou řídí vybraným typem grilu.Pro grilování na dřevěném uhlí používáme většinou na zátop třísky ze dřeva, na které se po rozhoření přidá dřevěné uhlí, které po rozžhavení od dřeva rozhrneme rovnoměrně po ploše grilu a uhasíme oheň a necháme potraviny grilovat na rozžhavených uhlíkách.Na trhu jsou v prodeji klasické dřevěné uhlí, nově se také prodávají dřevěné brikety, s kterými ale nemám dobré zkušenosti.Topit se dá samozřejmě i dřevem ale to je spíše pro zkušenější zálesáky. Elektrické či plynové grily mají již dle svého názvu otop určený. U elektriky bývá problém napájení , které se dá vyřešit vhodně dlouhým prodlužovákem, u plynu doporučuji zkontrolovat před grilováním obsah láhve, jinak je plyn běžně dostupný u každé čerpací stanice. Pro zbylé dva způsoby se používá většinou dřevo, dá se také použít uhlí dřevěné.Dřevo se rozpálí a po vytvoření žhavého základu se může přidat dřevěné uhlí, ale většinou se griluje na dřevě. Pozor na spálení! Také je dobré zvolit vhodný druh dřeva, nejlépe tvrdší odrůdy jako dub či švestka, které jsou také vhodné pro uzení.Opět dávám přednost přírodě, nejraději používám dřevo, které dá potravinám nejlepší chuť,ale i dřevěné uhlí má něco do sebe. Naprosto pak zavrhuji elektriku, jelikož gril patří do přírody, ve které se elektrika nevyskytuje, elektřina také nedá potravinám onu šmakézní chuť.3. PomůckyPři grilování si  ale nevystačíme pouze z grilem. Pro pohodlnější grilování se dají v obchodech dokoupit různé druhy příslušenství určeného ke zjednodušení manipulace s potravinami. Velmi užitečný obzvláště při grilování ryb ale i zeleniny je grilovací rošt s dřevěnou rukojetí. Jedná se o dva protilehlé rošty mezi které se ryba vloží , sevře a ryba může putovat na rošt na oheň. Výhoda je, že se ryba nerozpadne a lépe se obrací.Dále se jako velmi užitečné jeví jehly s dřevěnou rukojetí na přípravu špízú.Další užitečná pomůcka je rožnící jehla se čtyřmi hroty , které slouží k  upevnění masa proti otočení.Používá se na větší kusy masa například kuře Nepostradatelné příslušenství grilu je rovněž kleště na otáčení pokrmů. Používá se na obracení pokrmů dělaných přímo na roštu.A dále samozřejmě esteticky vyvedená zástěra s nápisem KISS THE COOK nebo I ♥ BARBECUE. Víte co je to Barbecue? Slovo tak často zmiňované v souvislosti s grilováním.Malá definice:Slovo převzaté z Ameriky označuje společenskou událost na otevřené prostoru- piknik  při kterém se opéká maso na zvláštním zařízení(grill). Američané také slovo zkracují na podivné BBQ.

Pokračovat na článek


Nastartujte grily část 2. – Maso patří na gril

Netradiční způsoby grilováníFondueSlovo fonde pochází z francouzského „fonde“ – rozplývat se, tavit. Původně se v hrnci na fonde tavil pouze sýr, do kterého si stolovníci namáčeli kousky chleba. Lidé však jsou vynalézaví, a tak vznikaly další variace tohoto společného hodování kolem jednoho hrnce. Dnes fonde již neznamená jen sýrové radovánky – místo sýra se v nádobě rozpaluje olej a opékají se kousky zeleniny, masa, ryb a někdy se dokonce lahodné zbytky v hrnci vytírají chlebem. Přes bohatost obměn je sýrové fonde stále nejoblíbenější.  RacletteVe Švýcarsku, proslulé zemi sýra, jsou lidé nesmírně vynalézaví a obdaření velkou fantazií, pokud jde o přípravu sýrových pochoutek. Raclette znají již velmi dlouho, ovšem v dnešních moderních domácnostech je z praktických důvodů původní způsob přípravy tohoto sýrového obřadu nepoužitelný. Vyžaduje totiž otevřený krb. Když nemáte krb, je nejjednodušší připravit raclette pomocí grilu s pánvičkami na jednotlivé porce. Díky tomuto vynálezu nastal nový věk raclette. Sýr se nakrájí na kousky, dá se do pánviček a nechá se pod rozehřátým grilem roztavit.Nejdůležitější druhy sýra na raclette a fondue jsou: appenzeller, bagnes, gomser, čedar, eidam, ementál, gouda, mozzarella, parmazán aj.Stolní grillGrilování na stole je opravdu vynikající. Není závislé na počasí a je hned připravené. Obsluha stolního grilu je jednoduchá a lze na něm připravovat nejrůznější pokrmy. Kdo tento způsob grilování používá jen k přípravě steaku, pravděpodobně vůbec nezná obrovskou paletu možností, kterou nám poskytuje. Stolní gril s běžnou grilovací plochou se nabízí v nejrůznějších povrchových úpravách a v nejrůznějším provedení. Ke grilování jsou nezbytné dosti vysoké teploty, které u stolních grilů zajišťuje pouze elektřina nebo plyn. Z praktických důvodů dávají výrobci přednost elektricky vytápěným roštům doplněným nádobkami na zachycování tuku a tekutin. Pokrmy se dokonale grilují na roštech a tuk nebo šťáva odkapává do misky.Příprava masa na grilováníPřed grilováním by zásadně mělo maso ze všech stran dobře oschnout. Také kousky masa, které jsme předem naložili do marinád nebo potřeli olejem, by se měly osušit tak, aby z nich nekapala žádná tekutina, položíme-li je na rošt. Tuk a kapalina na dřevěném uhlí shoří, čímž vznikají malé, ostré plamínky, které vytvářejí nejen nepříjemný kouř, ale i zdraví škodlivé látky. Také u příliš mastného masa kape při grilování tuk do žhavého uhlí. Volte raději méně prorostlé kousky masa. Maso solte vždy až po grilování, protože sůl odebírá masu tekutinu a vysušuje ho. Pro tento případ se používají marinády.MarinováníMarinády dodávají jídlu – zejména masu – patřičnou chuť a zvlhčují a zjemňují je. Jsou buď pikantní, nebo sladké a je jich tolik druhů, na kolik si vzpomenete: kořeněné, ovocné, vonné či exotické. Určité klasické kombinace se hodí k určitým jídlům. Obvykle je vhodné použít olejovou marinádu na suchý pokrm, jako je libové maso nebo ryby, a marinády s vinným či octovým základem se naproti tomu hodí k hutnějším pokrmům. Většina marinád neobsahuje sůl, aby nevytáhla z masa šťávu. Nejlepší je osolit pokrm těsně před nebo těsně po tepelné úpravě. Množství potřebné marinády záleží na množství jídla. Na ½ kg masa je zhruba potřeba 2/3 šálku.Způsoby marinovánícitrónovou šťávou – očištěné, připravené porce ryby sladkovodní nebo mořské potíráme po všech stranách citrónovou šťávou;pomerančovou šťávou – postupujeme jako u citrónové šťávy. V obou případech necháme asi hodinu marinovat;bílým nebo červeným vínem – podle druhu následné tepelné úpravy a dalších ingrediencí zaléváme připravené porce bílým nebo červeným vínem. Během naložení porce obracíme. Můžeme ještě okořenit mletým pepřem apod.;česnekem rozetřeným se solí – potíráme připravené porce po všech stranách. Takto naložené porce upravujeme dále většinou na cibuli, paprikách a rajčatech;s kořením – jemně nebo hruběji umleté koření, jako různé druhy pepře, jalovec, vtíráme do porcí rybího masa;s olejem – vtíráme ho současně s kořením do rybího masa;s ochuceným olejem – postupujeme stejně jako v předchozích případech; olej je ochucený čerstvými nebo sušenými zelenými natěmi či bylinkami, např. bazalkou, estragonem, saturejkou. Takto ochucené marinované ryby můžeme zabalit do alobalu a uložit do chladicího zařízení. Postupně je pak během doby výdeje oběda či večeře zpracováváme a upravujeme jako minutku na objednávku. Rybu tak připravíme ve velmi krátké době po objednávce.Jak naložit..Kuřecí masoJakékoliv tvary můžeme tepelně upravovat bez nakládání. Nakládání ale chuti masa prospěje. Plátky potíráme ochuceným olejem nebo obalujeme v různých zelených natích a koření. Na odležení používáme také šťávu z pomerančů, která maso velmi příjemně chuťově ovlivní. Na odležení kuřecího masa stačí i jen 1 hodina. Na asijský způsob nakládáme maso zpravidla nakrájené na nudličky. V míse ho doplňujeme sójovou omáčkou, worcesterskou omáčkou, kari kořením, mletým pepřem i mletým zázvorem apod. Promícháme a necháme v chladničce odležet. Solíme až těsně před tepelnou úpravou. Zpravidla ještě před tepelnou úpravou maso zaléváme bramborovou moučkou (škrobem) promíchanou s vejci a teprve pak opékáme. RybyU ryb nesvařujeme základy s vodou, neboť rybí maso obsahuje značné procento vody a je velmi rychle hotové. Celá dávka marinády by se nedala použít při tepelné úpravě masa, musela by se vylít. Ryba získá marinováním výraznější chuť, nejde tedy o zkrácení doby tepelné úpravy. Ryby marinujeme krátce a pak je upravujeme dále podle názvu a použitých ingrediencí. Rybí maso však můžeme grilovat i bez marinování – jen osolené, nebo dále okořeněné a ochucené citrónovou šťávou. Další příprava je závislá na tom jestli grilujeme na roštu nebo na rožni. (Na rožni upravujeme jen menší ryby vcelku, které jsou již ochucené.Doba přípravyUdat přesné časové údaje o grilování je téměř nemožné, protože do hry vstupuje mnoho různých faktorů. Žár závisí na typu a velikosti grilu, typu použitého paliva, na výšce rožně nad ohněm a samozřejmě na počasí. Doba grilování bude také ovlivněna tloušťkou a typem pokrmu, kvalitou masa a svou polohou na grilu. Sami se ujistěte, zda je pokrm skutečně dopečen. Většina surovin vyžaduje jen jedno otočení, ale menší pokrmy (špíz nebo párek) vyžadují otáčení častěji, aby bylo propečení rovnoměrné. Jídla ve fólii se pečou pomaleji a na grilu musí být déle. Nejrychleji si můžeme připravit bifteky, karbanátky, párky, ryby atd. Déle nám samozřejmě budou trvat kuřata, kachny a hovězí nebo vepřové pečeně.

Pokračovat na článek


Minimální trvanlivost

Jaké potraviny nesmějí být uváděny do volného oběhu? Jaké podmínky musí splňovat obaly potravin? Co znamená na potravinách datum trvanlivosti?Do volného oběhu je zakázáno uvádět potraviny:a) jiné než zdravotně nezávadné;b) klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem;c) s prošlým datem použitelnosti;d) potraviny neznámého původu;e) překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené zvláštním právní předpisem.Podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dle § 5 zákona provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do volného oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, kteréa) chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalub) odpovídají požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinamic) senzoricky ani jiným způsobem neovlivní potravinu.Na obalu potraviny se uvádí slovy "Minimální trvanlivost do" a následuje uvedení dne, měsíce a roku. Pokud je doba minimální trvanlivosti tři měsíce a méně, nemusí být uveden rok, pokud je doba minimální trvanlivosti delší než tři měsíce, ale maximálně 18 měsíců, nemusí být uváděn den, a pokud je trvanlivost delší než 18 měsíců, nemusí být uváděn ani den ani měsíc spotřeby. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, jsou-li zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé, musí být zvlášť označeny a odděleně v prodejně umístěny. Po ukončení data trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Za zdravotní nezávadnost výrobku je odpovědný prodávající. Pokud za slovy "Minimální trvanlivost do" nenásleduje datum spotřeby, musí zde být, kde je toto datum vyznačeno.

Pokračovat na článek


SUPERPOTRAVINY VE VAŠÍ KUCHYNI ANEB CO JE DOBRÉ A ZDRAVÉ JÍST?

Pořád se dočítáme o tom, jak je zdravá výživa důležitá, jak by jsme měli o své tělo a životosprávu dbát a podobně. S tím jsou spojeny i nejrůznější trendy ve výživě, které se čas od času objeví. Obrovským boomem byly bio potraviny, které doslova zahltili celosvětový trh. Všichni najednou chtěli mít všechno bio. Stačilo, že na obalu byl tento magický nápis a hned šel „nebio“ jogurt do nákupního košíku. Dnes je tímto trendem pojem superpotraviny. Důležité je upozornit, že tento pojem není taková „rychlokvaška“ jako například již zmiňovaný přívlastek bio. Tento pojem vznikl z velkého množství zdravých a léčivých látek, které některé potraviny obsahují.SEZNAMTE SEPojem superpotravina rozhodně není náhodný a slovo super je pro některé potraviny doslova trefa do černého. Tyto potraviny jsou totiž charakteristické tím, že v sobě obsahují mnoho důležitých živin pro naše tělo, mají v sobě spoustu vitamínů a minerálů, kromě toho mají také antioxidační účinky a výrazně podporují náš imunitní systém. Tyto superpotraviny s velkým S znaly už naše babičky, babičky těchto babiček a další a další generace před nimi. Tehdy ovšem byly oblíbené pro své léčivé a uzdravující účinky. Jelikož superpotraviny obsahují vysoké procento minerálů, vitamínů, proteinů, enzymů, koenzymů a mnohých další, je doporučováno, aby byly konzumovány bez nejrůznějších tepelných příprav, tedy v syrové formě. Pokud je budete připravovat například vařením, je jasné, že o mnohé super látky, které potravina obsahuje, přijdete.CO MÁTE DOMAMožná ani sami nevíte, kolik superpotravin máte doma v lednici, ve špajzu nebo které vám rostou na zahrádce, nebo které můžete natrhav na louce či v lese. Proto není rozhodně od věci, si některé z nich připomenou a říci si, které super látky obsahují, v čem nám pomáhají a podobně.BORŮVKY Tyto malé modrofialové kuličky patří rozhodně mezi superpotravinami do top desítky. I když jsou většinou pro svou sladkou chuť velmi oblíbené, pravděpodobně je nyní budete mít pro jejich blahodárné účinky o trochu raději. V první řadě jsou obrovským zdrojem vitamínu C, který podporuje imunitní systém a slouží jako prevence před chřipkou a kde jakým nachlazením. Třísloviny, které borůvky obsahují, pomáhají ženám po celém světě při menstruačních bolestech a silném krvácení. Pokud trpíte cukrovkou, měli byste si vařit čaj z borůvkových listů, neboť dokáže snížit hladinu cukru v krvi. Kromě toho všeho jsou borůvky také prospěšné při čištění ledvin, zlepšují náš zrak, jsou dobrou prevencí před rakovinovým onemocněním, čistí organismus, mají hojivé účinky v případě ekzémů a mnoho dalších prospěšných účinků.SLADKÉ BRAMBORYTento druh brambor, neboli také batáty, patří k těm nejvýživnějším druhům zeleniny vůbec. Sladké brambory obsahují vysoké množství betakarotenu, který působí proti vzniku mnoha druhů rakoviny. Jedna brambora vám může dát až 180 % doporučované denní dávky betakarotenu. Kromě toho tyto brambory obsahují také mnoho draslíku, který významně přispívá na činnost našeho srdíčka, snižuje krevní tlak a omezuje vznik srdeční zástavy a mrtvice. V boji se srdečními chorobami a v prevenci proti rakovině sladké brambory obsahují také pomocné látky jako kyselinu kávovou, rostlinné steroly, vitamín B6, vitamín C a kyselinu chlorgenovou.GRAPEFRUITŽe je grapefruit nekorunovaným králem mezi všemi ovoci, se už dávno ví. Pokud ovšem o tom ještě někdo alespoň trošku pochybuje, rádi ho právě teď nadobro přesvědčíme. V první řadě je v tomto ovoci obrovské množství vitamínů C, B1 a K. Kromě toho je také bohatý na přírodní antioxidanty, neboli favonoidy, které jsou známé tím, že dokáží výrazně odbourat škodlivé látky z těla. Grapefruit je také velmi oblíbený u lidí bojující s váhou. Obsahuje totiž minimum tuků a vysoký obsah vlákniny, která vám dodá pocit sytosti a ve finále jejich lehce nahořklá příchuť snižuje chuť na sladké. Jako by toho nebylo málo, tak působí protizánětlivě, urychluje krevní oběh, zmírňuje gynekologické potíže, jsou výborné při léčbě alergií, astmatu a nejrůznějších ekzémů a snižují hladinu cholesterolu v krvi.HOUBYMnoho lidí nemá houby zrovna v oblibě a jídla s nimi odmítají pozřít, což je ovšem jejich obrovská chyba. Houby se totiž řadí k superpotravinám. Většinu hmoty hub tvoří voda, tudíž obsahují velmi malé množství kalorií. Většina hub obsahuje velmi nízké množství sodíku, tudíž nejsou zátěží pro naše ledviny a jsou doporučovány lidem, kteří mají vysoký krevní tlak. Obsahují ovšem dostatek draslíku, který pomáhá při snižování krevního tlaku. Houby jsou také bohaté na mnoho vitamínů, jako například E, B2, B3, riboflavin a niacin. Díky selenu jsou účinným antioxidantem zbavující naše tělo škodlivin. Mezi superhoubou mezi všemi houbami je považována hlíva ústřičná, která je mimo jiné doporučována pro diabetiky, těhotné a kojící ženy.Mezi další superpotraviny, které jsou nám běžně dostupné a které mnoho z nás denně konzumuje, patří například ještě vajíčka, citrusy, ořechy, brusinky, brokolice, mrkev, rajčata, semínka, jablka, zelí, česnek a mnoho dalších.TROCHU EXOTIKYNěkteré superpotraviny můžeme najít doma a některé si musíme zase pořídit v obchodech, neboť v našich podmínkách by nám asi jen stěží vyrostli. Moje milovaná maminka je vyznavačkou zdravého životního stylu, správné životosprávy a tělesné očisty nejrůznějšími způsoby. Bohužel jako její dítě a tak trochu pokusný králík mě pravidelně zásobuje a nutí jíst nejrůznější šílenosti, o kterých se bůhví kde dočetla a přes internet objednala. Některé se dají s chutí u televize pojídat, u jiných mě evokuje pocit zvracení, jen když je koutkem oka zahlédnu na poličce. Svědomí mi ovšem nedá, abych vám o nich nenapsala.GOJIKustovnice čínská, neboli goji je velmi oblíbená v čínské medicíně, kde na ni nedají dopustit. Plody goji jsou malé bobulky jasně červené barvy, které trošku připomínají brusinky. Plody goji obsahují osmnáct nejrůznějších druhů aminokyselin a dvacet jedna stopových prvků. Žádná jiná rostlina na zemi neobsahuje takové množství karotenoidů, jako právě goji. Obsah vitamínu C v pomerančích je doslova nic oproti tomu, kolik jej obsahuje plot kustovnice čínské. O tom, jak je výborná pro imunitní systém nebo jak je skvělá jako prevence proti rakovinovému onemocnění, se zde vypisovat už ani nebudu. Jen jako bonus dodám, že je také oblíbená, protože prokazatelně omlazuje.ALOE VERAO této léčivé rostlině pravděpodobně neslyšíte prvně. Už staří Egypťané věděli, jako blahodárné účinky v sobě ukrývá. To nejdůležitější je schováno v průsvitném gelu, který se získává s listů aloe vera. Její primární schopností je, že dokáže velmi napomáhat při hojení nejrůznějších ran a také popálenin. Ve velkém zastoupení je v aloe vera obsažen vitamín C, E, A, a vzácný B 12, aminokyseliny, minerální látky, lignin, antrachinony, enzymy, nebo také saponiny. Kromě hojivých účinků se také velmi často využívá při překyselení žaludku, v boji proti paradentóze, při tuberkulóze nebo cukrovce. Své místo si našla také v kosmetice, kde se používá při léčbě akné, při oparech, plísních nebo ekzémech. Osvědčila se také v boji proti lupům.CHLORELLAJedná se o japonskou sladkovodní řasu, která sice smrdí a chutná vážně strašně, ale v zájmu svého zdraví je nutno něco vydržet. Na trhu jsou v dostání nejčastěji v podobě malých pilulek, nebo prášku, který si už můžete namíchat podle libosti. Spolu s dalšími superpotravinami se řadí k tzv. zeleným potravinám. Důvodů, proč se překonat a pravidelně a ještě s nadšením polykat tento smrdutý hnus (věřte mi, že nepřeháním. Mám ji doma a vím, o čem mluvím) je hned několik. Tak teda za prvé, odvádí z těla toxické látky a podporuje hojení ran. Mimo tohle všechno jako „double jackpot“ obsahuje hormon štěstí,  neboli tryptofan. Tudíž pokud vás bude trápit pochmurná podzimní nálada, není nad chlorellu.MLADÝ JEČMENDalší zelený zázrak, objevený mou maminkou. Jedná se o namletý jemný prášek ze zeleného ječmene, který se sklízí cca týden po zasetí. Prášek se míchá s vodou a pije se. Popřípadě v silném sebezapření polyká, abyste to měli co nejrychleji za sebou. Pít něco, co vypadá jako žabinec, chce prostě trošku odvahy. O tom, jak strašně zdravý je a jak blahodárné účinky na naše tělo má, ovšem nemůže být pochyb. Je skvělý při překyselení žaludku, pomáhá při silných migrénách nebo při problémech s nespavostí. Mimo to obsahuje vysoké množství vitamínu C a E, mnoho enzymů, železo, hořčík, také vápník, fosfor a mnoho dalších.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Zajímavosti

Rychlá strava vábí a škodí

Nejen slevy v obchodech, ale i všudypřítomná strava je pastí pro oči v těchto dnech. Na hladové davy turistů a Pražanů číhají na každém rohu klobásy, pokušením jsou selátka na rožni, bramboráky, gyrosy nebo smažené sýry. Chutnají obvykle skvěle. O tom, že organismu zrovna moc neprospívají, přemýšlí jen málokdo. "Bylo by hříchem se takovým dobrotám vyhýbat," míní turistka z Itálie o rožnících se klobásách na Václavském náměstí. Český pouliční "fast food" se však zamlouvá nejen cizincům, ale i Pražanům. Na vuřtech, majonézových salátech, chlebíčcích a uzeninách vyrostla nejedna generace Čechů. V posledních letech se jídelníček rychlého "labužnictví" rozšířil o mnoho cizích názvů. Nic to ale nemění na tom, že jejich pravidelná spotřeba působí organismu víc škod než užitku. Podle britského listu The Independent je fast food prokletím Američanů. Milovníci hamburgerů, hot dogů, smažených pochoutek a bublinkových nápojů se prý mohou stát obětí návyku srovnatelného se závislostí na tvrdých drogách. České produkty rychlé stravy jsou ovšem neméně zákeřné, ačkoli jsou často opatřeny přívlastkem jako "domácí", "přírodní" nebo "bio". Jsou bohaté na tuky a chemikálie a ochuzené o vitamíny, minerální látky, bílkoviny či vlákniny. To se týká i oblíbených instantních polévek, kaší a těstovin, jež nabízí klamný dojem teplé stravy. Nad stravovací hodnotou produktů "rychlé kuchyně" odborníci léta kroutí hlavou, avšak málokdo na ně dá. Lidé hltají párky v rohlících, pizzu, sendviče a chlebíčky, nejen aby zahnali hlad. Mnozí si na produktech rychlostravoven pochutnají daleko víc než na výživné teplé stravě. Jídlo z fast foodu zpravidla dobře vypadá, chutná i voní a diskuse o jeho pochybném užitku jsou většinou marné. Rychlá strava je podle odborníků ránou pro organismus, zejména pak játra. Musí zpracovat množství konzervačních přípravků, ochucovadel a také tuků, na které jsou tyto výrobky zejména bohaté. Bílkovin je v takové potravě poskrovnu a organismus jen marně pátrá po vitamínech a dalším "stavebním materiálu" pro nové buňky. Zdravé potraviny se ovšem stávají stále větším luxusem. Po karbanátku v housce sáhnou zpravidla mnozí cizinci, kteří se špatně orientují ve specialitách národní kuchyně. Platí to například v Rusku, kde jídelny McDonald's jsou mnohdy oázou civilizace. Neodolají jim však ani domorodci. V rychlostravovnách v Moskvě jsou ohromné návaly a relativně vysoká cena "Big Macu" nikoho neodrazuje. Na Západě má zájem o rychlou stravu většinou chudší vrstva obyvatel. V Česku si na ní pochutnávají skoro všichni.

Pokračovat na článek


Stravování podle bible jako zdravý životní styl

Pět bochníků chleba, dvě ryby a pohár červeného vína. Tak by mohl vypadat jídelníček Američanů, kdyby se ujala dieta vycházející z jídelníčku Ježíše Krista. Floridský lékař Don Colbert po podrobném studiu bible dospěl k názoru, že to, co jedl Ježíš, je nejlepší způsob, jak zůstat fit, štíhlý a zdravý.V knize Co by jedl Ježíš zkoumá některé stravovací návyky ze Starého zákona a jídla, o nichž se hovoří v bibli. "Zdraví Američanů se zhoršuje a je to také kvůli špatnému výběru potravin. Nastala epidemie obezity. Lidé jedí, když jsou stresovaní, jedí v rychlosti a jedí hodně," říká doktor Colbert. Hodně lidí ale podle něho vůbec nemá chuť změnit svůj jídelníček. Místo toho si jen přibírají léky na nemoci, které propukají kvůli obezitě. Vzhledem k tomu, že hodně tlustých Američanů jsou věřící křesťané, Colbert doufá, že poslechnou alespoň Krista, když ignorují rady svých lékařů. Co tedy Ježíš jedl? Je známo, že jedl především přírodní potraviny v jejich přirozené podobě, měl rád zeleninu, ovoce, fazole, čočku, ořechy, pšeničný chléb, olivový olej, pil hodně vody a také červené víno. A maso prý jedl jen při zvláštních příležitostech, možná jen jednou měsíčně, uvádí doktor Colbert. Tento výběr potravin a většina receptů v souběžně vydané kuchařce budou blízké všem, kdo jsou zvyklí na středomořskou stravu. Ta se za 2000 let změnila jen málo.Většina dietologů uznává prospěšnost malých porcí ryby nebo masa se salátem, syrové nebo mírně vařené zeleniny, olivového oleje, chleba a ovoce i menší dávky lehkého vína. "Vím, že Ježíš a všichni v biblických dobách pili víno k jídlu. Je to hodnotná součást té nejzdravější diety, kterou kdy člověk vymyslel," říká doktor Colbert. Jsou ale jiné teorie, podle kterých Kristus nepil pravé víno, ale čerstvou šťávu z vinných hroznů, tedy vinný mošt či džus. "Ačkoli mnoho křesťanů zná dobře bibli, tuto dietu zřejmě neznají. Nemají ani představu o tom, jak jíst. Házejí si jídlo do úst, nechají se zlákat rychlým občerstvením, jedí sami u televize. Ježíš si poklidně sedl, pomalu jedl a pil a těšil se ze společnosti svých druhů," uvádí Colbert. "Náš životní styl je špatný. Je tady epidemie srdečních chorob a rakoviny, a to je něco, o čem se můžeme skutečně hodně poučit z bible." Odborníci ještě připomínají, že při výběru jídla je dobré přihlédnout k tomu, které potraviny člověka uspávají a které dodají tělu energii. Hodně energie v sobě skrývají celozrnné potraviny, které jsou nejlepší formou uhlohydrátů. Vyrovnaná kombinace uhlohydrátů, proteinů a tuků, které tělo přijímá v pravidelných intervalech, udrží energii na vysoké úrovni. Na druhé straně nedostatečné pití způsobí, že se budete cítit unaveni a tučná jídla vedou k tomu, že se cítíte líní. Cukroví, bonbony, soda a ovocné nápoje vás připraví o energii, protože tato jídla jsou zatížena jednoduchými cukry. Ty způsobují rychlý nárůst energie, ale potom její úroveň rychle klesne. Stejný účinek má i kofein.Naše tělo zrychluje metabolismus vždy, když jíme. Podpořit ho lze tím, že budeme jíst každé tři nebo čtyři hodiny. Doporučení na závěr, jezte co nejvíce přirozené potraviny a snažte se vyhnout co nejvíce rafinovaným produktům.

Pokračovat na článek


Banány prý podporují libido

Všechno je připraveno pro noc plnou lásky - vychlazené víno, příjemná hudba, hořící svíčka a trs banánů. Asi se leckdo podiví, proč banány.Podle jednoho amerického experta ale mají banány všechno, co člověk potřebuje pro udržení libida. Kombinace draslíku, vitaminu B6, vitaminu C a kyseliny listové z něj dělá přírodní viagru, tvrdí klinický lékař Steven Lamm. A pokud by to banán nezvládl, doporučuje ještě další vhodně tvarované ovoce a zeleninu, například okurky, mrkev nebo chřest. Svoje rady doktor Lamm shrnul v publikaci nazvané Six-Week Hardness Factor Programme, což by se dalo velmi volně přeložit jako šest týdnů tvrdého režimu. Ovoce, zelenina a celá zrna jsou nejlepší potraviny, které lze nasadit do boje proti impotenci, tvrdí Lamm. Okurky a mrkev mají plno vlákniny, u chřestu se cení jeho antioxidační vlastnosti. Na seznamu doktora Lamma jsou také jablka, avokádo, borůvky, chilli papričky, čokoláda, fíky, zázvor, hroznové víno, česnek, med, ořechy, špenát a rajčata. Kniha obsahuje 40 receptů jak zvýšit u mužů libido. Některé vycházejí z karamelizovaného banánu, jiné se zakládají na červeném pomeranči a podstatou dalších je zase smažený chřest. Doktor Lamm zároveň varuje, že muži by se měli obloukem vyhnout rychlému občerstvení, neměli by kouřit, měli by se vyhýbat stresu a hlavně nesmějí být líní. "Sexuální zdatnost je něco, co patří ke všem mužům, a to bez ohledu na věk," tvrdí doktor Lamm.

Pokračovat na článek