Výsledky vyhledávání pro dotaz právě

Výsledky vyhledávání v sekci: Káva a čaj

ŠÁLEK KÁVY PRO ZDRAVÍ

Nevím jak vy, ale já když ráno vstanu z postele, jediné co potřebuju je pusu na dobré ráno od mé drahé polovičky a hned po ní hrnek dobré kávy. Těžko říct, jestli je to jen obyčejný ranní rituál, nebo už závislost. Kávu prostě miluji a musím ji mít několikrát denně. Jak jsem ale nedávno zjistila, je rozdíl mezi kávou a kávou.Z PLANTÁŽE DO OBCHODUMezi největší producenty kávy na světě patří země jako Kolumbie, Brazílie, Vietnam a většina Indonésie. Kávové boby jsou plodem rostliny nazývané kávovník. Málo kdo ví, že se jedná o ovoce. Plody kávovníku, které připomínají naši českou třešeň, se otrhají a poté se zpracují, aby se z nich dostala dvě zrníčka, které se v plodu nacházejí. Tyto zrníčka se poté pražením zpracují do finální podoby. Můžete se s nimi setkat jak v celistvé podobně, nebo jako v prášku, kdy jsou zrníčka už pro spotřebitele namletá. Zajímavým způsobem je příprava nejdražší káva světa, která se nazývá Luwak, v češtině také cibetková káva. Její příprava je trošku zvláštní, což z ní právě dělá i mimořádně výjimečnou kávu nejen svou chutí. Kávové boby totiž na indonéských ostrovech (např. Bali) pojídají kunovité šelmy podobné naší kočce a po jejich vyloučení z trávicího traktu jsou lidmi posbírána, umyta a klasicky opražena.ZDRAVÉ VS. NEZDRAVÉNázorů na to, zda je káva zdravá, či nezdravá pro náš organismus je nespočet. Někteří odpůrci argumentují vysokým obsahem látky zvané kofein, která způsobuje nespavost, je příčinou zvýšeného krevního tlaku, způsobuje podrážděnost, nebo také vytahují argumenty, že je káva močopudná a dehydratuje organismus. Během několika let se vědci z nejrůznějších univerzit a institucí zabývali otázkou kávy a jejího vlivu na zdraví. Překvapivě byly mnohé dosavadní mýty vyvráceny a ukázalo se, že káva má mnoho pozitivních důsledku na naše organismy. Překvapivým zjištěním zejména pro mě bylo, že káva obsahuje až čtyřikrát více antioxidantních látek, než propagovaný zelený čaj. A to není vše. Vědci z prestižní univerzity v Harvardu díky dlouholetému výzkumu zjistili, že káva je velmi účinná při prevenci u cukrovky typu II. Stejně tak je velmi účinná při snižování rizika rakoviny tračníku a při prevenci proti Parkinsonově chorobě. Bylo prokázáno, že u lidí, kteří pravidelně pijí kávu, je sníženo riziko Parkinsonovy choroby až o 80 %. Kromě tohoto pozitivního výčtu je káva také mimořádně účinná při namáhavých fyzických a psychických aktivitách, pomáhá při koncentraci, výrazně snižuje únavu, také je velice účinná při snižování cirhózy jater, pomáhá astmatikům při nepříjemných záchvatech a snižuje bolest hlavy.PEKLO JMÉNEM INSTANTNÍ KÁVAOvšem i při pití kávy je na místě, dávat si pozor na to, kterou pijeme. Největší nešvar je právě i ten nejoblíbenější, tedy instantní kávy. Samozřejmě i instantní káva může být prospěšná, pokud je ovšem vyrobena z maximálně kvalitních surovin, což se bohužel stává málokdy. V předem namletém prášku se totiž ztratí cokoliv, na co mnoho výrobců spoléhá. Tam, kde si můžete být naprosto jistí kvalitou je ta káva, kterou si můžete doma namlet sami a zážitek s pití, takto připraveného nápoje je opravdu nezapomenutelný.zdroje: https://www.lazenskakava.cz/blog/

Pokračovat na článek


Překapávače na kávu

Překapávače na kávu sice nemají takový efekt, jako klasické kávovary, ale i přes to jsou schopni vyrobit velice kvalitní a dobrou kávu za několik minut. Stačí jen vybrat ten správný kávovar a ještě lepší kávu, aby jste si mohli v klidu vychutnávat tu nejlepší chuť kávy, třeba při dobré snídani.Překapávanou kávu si samozřejmě můžete vyrobit i manuálně, ale to je přeci jen velice zdlouhavá příprava a moc nádobí. Stále více lidí si tak domů pořizuje právě překapávače na kávu. Výhodou překapávačů je hlavně fakt, že jsou schopni vyrobit mnohem větší množství kávy, než klasický presovač. A to je rozhodně výhodou.Mnozí z nás vypijí ráno i několik šálků a za nějakou chvíli přijde osoba, která vypije stejné množství, chce dobrou, čerstvou a teplou kávu a tak mají překapávače i funkci, kde je možné kávu po dobu několika hodin ohřívat. Dříve se na překapávání používali papírové filtry, které se mnohdy protrhli a špína byla na světě, ale dnešní moderní technologie už jsou zcela jiné.Filtry jsou vyrobeny z omyvatelných a kvalitních materiálů, které je možné dokonce i dát do myčky na nádobí. Zároveň mají kávovary i funkci, která umožňuje nastavit přístroj na dobu, kdy chcete mít kávu hotovou. Ráno už se tak nemusíte ničím zabývat.

Pokračovat na článek


Ruční mlýnek na kávu

V dnešní době máte možnost se rozhodnout, zda budete pořizovat mlýnek ruční nebo ten automatický. Samozřejmě automatické hrnky jsou velice praktické, protože udělají všechnu práci za vás, ale mnohdy ji udělají špatně a to především pokud je mlýnek špatně vybrán.Mlýnky ruční už tak praktické nejsou, ale mají řadu výhod. Příprava kávy v ručním mlýnku nezabere příliš moc času, zpravidla asi pět minut a příprava rozhodně není nijak náročná.Při výběru toho správného mlýnku je ale nutné se předem informovat a dát si pozor jaký mlýnek kupujete, aby jste nakonec nebyli nuceni produkt vrátit. Vždy je dobré používat mlýnek s mlecími kameny – a to jak ruční, tak i automatický. Rozhodně není dobré používat mlýnek s noži. Mlýnky obsahují totiž nože, které jsou i v mixérech nebo kuchyňských robotech a nože zrnka kávy nerozdrtí, tak jak by měli, ale především je nasekají a kousky kávy pak zůstávají v mlýnku. Nejlepší je právě otáčivý mlýnek s kličkou, při mletí si totiž můžete vychutnat i vůni čerstvě namleté kávy. Zároveň při otáčení nikdy nedosáhnete takové rychlosti, která by znehodnotila kávu a to je právě problém u automatických mlýnků.U otáčivých mlýnků je zároveň možné namlít kávu do zásoby a tak se nemusíte každý den touto činností zabývat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Kuchyně

Avokádo není jen zelenina, ale také ovoce

Věřte nebo ne, avokádo můžete koupit v obchodech během celého roku, i v zimě. Pokud jste ještě avokádo neochutnali, o hodně jste přišli. Čtěte dál, abyste se dozvěděli zajímavé informace z historie avokáda, o tom, jak avokádo využít a jak prospívá našemu zdraví.PředstaveníAvokádo nepoužíváme jen do salátů a tak populárního „guacamole“, ale také na chléb, do zákusků, dokonce i jako hlavní jídlo. Avokádo můžeme také použít do ne zcela kuchařského receptu – avokádový krém, který používáme na masáže obličeje a těla.Obyvatelé Taiwanu jedí avokádo s mlékem a cukrem, Indonésané jej mixují s kafem, mlékem a rumem jako skvělý osvěžující alkoholický nápoj a domorodci, žijící na Filipínách z něj vymačkávají šťávu, kterou smíchávají s cukrem a mlékem. V Mexiku se avokádo hojně používá a to zejména jeho tři listy, které (jak zelené, tak usušené) se používají k balení masa (jako paprikový lusk), k dušení nebo rožnění. Usušené listy vydrží i několik měsíců v dobře utěsněné krabičce.Avokádo je širokou veřejností považováno za zeleninu, protože se převážně používá do salátů. Přesto je to ale ovoce, které chutná jako zelenina a ve většině obchodů je prodáváno společně s dalšími druhy ovoce.V některých oblastech je avokádo známo pod názvy avokádová hruška nebo aligátoří hruška kvůli dosti hrubému povrchu, který jeden z mnoha druhů má. Máme docela hodně odrůd avokáda, přesto se nejčastěji používají jen některé.Toto ovoce se sklízí z vysokých stromů, které rostou v sadech. Silná, bledě žluto-zelená slupka má povrch, který zdánlivě připomíná dozrálý banán, hladký, skoro až máslový, s typickou jemně oříškovou vůní. Většina avokád se pěstuje v tropických pásmech, především v Mexiku, Kalifornii, na Havaji a Floridě.Historie avokádaAvokádo (Persea gratissima nebo Persea americana) získalo své jméno z latisko-amerického slova „ahuactl“, které v překladu znamená varle, právě vzhledem ke svému tvaru. Avokádo bylo objeveno přibližně kolem roku 291 před.n.l. v Mexiku.Mnohem lépe srozumitelné slovo avokádo je připisováno Siru Henry Sloane a pochází tak z roku 1669. Slovo samo se objevilo poprvé v tisku v 17.století a v Americe v roce 1697.První španělští cestovatelé narazili na indiány, Aztéky, kteří si pochutnávali na avokádech, ale avokádo bylo dlouho dobu považováno za nechutné jídlo. Aztékové používali avokádo jako sexuální stimulant. První úroda avokáda na území Floridy, USA, je připisována zahradníkovi Henry Perrine, který ho dokázal vypěstovat v roce 1833.Až do začátku 20.století nebylo avokádo vůbec komerčně využívanou komoditou, ba naopak. Změna přišla až začátkem llet ve dvacátém století. I nyní, kromě Kalifornie, Floridy a Havaje, kde se avokádo běžně v sadech pěstuje, lidé stále považují avokádo pouze za zeleninu a odmítá ho zařadit k ovocím.Přesto, se v 50.letech avokádo stalo bezkonkurenčně  nejoblíbenější ingrediencí do salátů, a tak se konzumace avokáda začala šířit. V roce 1995 40.9% Američanů běžně konzumovalo avokádo.

Pokračovat na článek


Granátové jablko - marhaník granátový

Granátová jablíčka byla servírována již v bájných dobách...ÚvodemGranátové jablko je plod neustále zeleného keře nebo stromku s ohnivě červenými květy.Je kulatý a má tvrdou žlutozelenou slupku. Uvnitř je spousta semínek ve sladké růžové dužině, a právě ta se jí. Dužina je rozdělena hořce chutnající blánou, která se nekonzumuje.Původ a rozšířeníV oblasti planého výskytu je granátové jablko tisíciletou součástí kulturní historie Orientu. Dnes se pěstuje velkoplodý kultivar ve Středomoří, Kanárských ostrovech, Indii, východní Asii, USA a v Argentině.Účinné látkyJadérka zrníček mají vysoký obsah železa a mohou se jíst syrová, jsou ovšem uzavřena v nepoživatelné hořké bláně. V dužině rozříznutého zralého plodu najdete také velké množství malých granátově rudých míšků, naplněných příjemně nakyslou šťávou, bohatou na vitamin C, na minerály a obsahuje i asi dvacet procent cukrů.Trocha dávné historieTento rozložitý keř pochází z Persie (dnešního Íránu) a Přední Asie. Patří mezi velmi starobylé rostliny. Je známý nejméně pět tisíc let. Jeho plody – granátová jablka – se těšily velké úctě. Byly zasvěceny např. řeckým bohyním Afroditě a Héře, král Šalamoun měl údajně celý sad granátovníků a prorok Mohamed radil pojídat granátová jablka proto, aby se lidé zbavili závisti. Možná, že ani v dnešní době by neškodilo zkusit tuto metodu znovu oprášit.Použití v kuchyniGranátová jablka se přidávají do ovocných salátů nebo sorbetů a do některých pikantních pokrmů. Ovocem je růžový rosolovitý obal zralých semen. V Orientě se z této příjemně nakyslé hmoty připravuje nealkoholický nápoj šerbet, jinde se zkvašuje na pálenku francouzského původu zvanou grenadina.Jiné využití...Využít lze nejen plody, ale vlastně celou rostlinu. Z listů marhaníku a ze slupek nezralých plodů se připravuje čaj, z kořenů a kůry barvivo, kterým se v Orientu barvily koberce. Využívá se i neobyčejně tvrdé žluté dřevo marhaníku.Jak si vypěstovat jablíčka doma?Granátovník nesnáší vápník v půdě a hlavně vyžaduje teplé a slunečné stanoviště. V našich podmínkách se mu dobře daří ve vyhřívaných sklenicích, doporučuje se také pěstovat rostliny v nádobách, které lze přes zimu přenést do zateplených prostor. Podobě jako u dalších teplomilných rostlin nemá jeho pěstování pro plody v našich podmínkách valný význam. Marhaník se rozmnožuje především řízkováním, ale stejně snadno jej lze pěstovat ze semen. Zakrslé formy se dají úspěšně pěstovat na okně obráceném k jihu – se sluníčkem ale s mírou, rostliny může ohrozit úpal. Jejich asi dva centimetry velké plody jsou dokonalou miniaturou ovocných marhaníků.

Pokračovat na článek


Poznáváme sýry část 2. - Výroba sýra

Máte představu jak se sýry vyrábějí?Úvodem..Sýr je mléčný výrobek získaný vysrážením (koagulací) mléčné bílkoviny z mléka působením syřidla nebo jiných vhodných koagulačních činidel, prokysáním a oddělením tekutého podílu zvaného syrovátka. Pokud se ke srážení mléka používá syřidlo, mluvíme o sladkém srážení. Syřidlo obsahuje proteolytické enzymy chymosin a pepsin. Bílkoviny se také mohou vysrážet mléčnou kyselinou, která vzniká při mléčném kvašení – tzv. kyselé srážení.Výroba sýrů je biotechnologické proces, při němž se prodlužuje trvanlivost mléčných bílkovin za jejich současného částečného odbourání na látky jednodušší, a to buď působením proteolytického enzymu (mikrobiálního nebo syřidlového), nebo hydrolýzou vzniklou kyselinou mléčnou. Vytvořené deriváty bílkovin dávají jednotlivým druhům sýrů typickou chuť a vůni.Sýr a jeho výroba jsou neoddělitelně spojeny s lidskými dějinami. Sýr se vyrábí z mléka, a to od okamžiku, kdy člověk před mnoha tisíci lety začal chovat první kozy, ovce, hovězí dobytek a koně. Tento produkt nás tedy spojuje s dobou dávno minulou, kdy člověk ještě vedl kočovný život. Sýr se vyrábí téměř na celém světě a v některých zemích je dokonce považován za nejdůležitější potravinu.SoučasnostV dnešní době už není výroba sýra tak romantická. Od drobných sýrařů převzaly tento úkol často velké podniky. Aniž bych toho litoval – nutno přiznat, že existují také velmi dobré sýry vyráběné ve velkých podnicích průmyslovým způsobem -, cítím přece jen stesk po dobách, kdy si každý sýrař vyráběl svůj vlastní sýr a kdy roční období určovalo, jaký sýr se bude právě jíst. Není však ještě pozdě naučit se, jak si lze vychutnat tradiční sýry. Stále více lidí se učí vážit si těchto skvělých a často unikátních produktů.V řadě zemí najdeme nespočet druhů sýrů v mnoha variantách. I v rámci jedné vesničky mohou vznikat chuťové rozdíly v závislosti na kvalitě trávy. Často se lze také setkat se značkovými produkty, které patří do samostatné kategorie a nelze je s ničím srovnávat. Není možné popsat všechny sýry světa v jedné knize, proto v této encyklopedii pojednáváme o nejdůležitějších druzích z každé země, která se výrobou sýra zabývá.Výroba přírodních sýrůKyselé sýryHlavním produktem této skupiny je tvaroh. Je to nezrající sýr, při jehož výrobě převládá srážení kyselé (kyselinou mléčnou) nad srážením syřidlovým. K výrobě tvarohu se obvykle používá odstředěné mléko. Po pasterizaci se mléko zchladí, temperuje na teplotu 20 až 30°C a očkuje se přídavkem čistých mlékařských kultur. Při výrobě měkkého tvarohu se přidává i nepatrná dávka syřidla. Do příštího dne mléko zkysne (pH asi 4,5), vzniklá sraženina se rozmíchá a lisováním nebo odstředěním se z ní získá tvaroh a jako vedlejší produkt tekutá syrovátka.Tučný tvaroh se obvykle vyrábí smíšením tvarohu se smetanou. Tvaroh na strouhání nebo průmyslový tvaroh se vyrábí při vyšších teplotách a bez přídavku syřidla. Po zabalení se tvaroh až do doby konzumace musí uschovávat při chladírenských teplotách.Někdy slouží tvaroh jako polotovar k výrobě jiných kyselých sýrů. V tom případě se ochucuje různými přísadami (cukr, arómata, ovoce, sirupy, koření, sůl…) Připravená směs se rozšlehá a ihned balí. Tak se vyrábějí různé smetanové krémy (Pribináček), krémové sýry (žervé, imperiál, kapiový), tvarohové dezerty s prodlouženou trvanlivostí (termixy – prodloužené trvanlivosti se dosáhne termizací výrobku před balením) a dále termizované sýry Lučina, Duko apod.Tajemství olomouckých tvarůžkůZ průmyslového tvarohu připraveného zakysáním odstředěného pasterovaného mléka se vyrábějí také olomoucké tvarůžky, které patří ke zrajícím sýrům. Tvaroh se osolí jedlou solí, nechá se uležet 2 týdny až 6 měsíců, pak se mele a formuje na tvarůžky. Tvarůžky se ukládají na desky a suší se v sušárně při teplotě 20 až 30°C po dobu 3 až 5 dnů. Za těchto podmínek se rychle množí mikroflóra na povrchu tvarůžků, která je schopna rozkládat v tvarůžkách přítomnou kyselinu mléčnou na oxid uhličitý a vodu. Zráním se obsah mléčné kyseliny snižuje a stoupá tedy pH tvarůžků. Po určité době zrání se tvarůžky ponoří na několik sekund do vroucí vody, pak se nechají dále zrát 3 až 5 dnů při teplotě 18 až 22°C. V této fázi zrání se uplatňují ušlechtilé proteolytické bakterie, které štěpí bílkoviny a dodávají výrobkům charakteristickou chuť a vůni. Kyselým srážením mléka se vyrábí také kyselý kasein, který se používá k přípravě klihů a v papírenství. Neutralizací hydroxidem sodným z něj vzniká kasein sodný, který se uplatňuje jako mléčná bílkovina v potravinářském průmyslu (přípravek do masných výrobků apod.)Sladké sýrySladké sýry se vyrábějí srážením mléka převážně působením syřidla, většinou však za spolupůsobení mléčné kyseliny. Mléko se pasterizuje a upravuje se jeho tučnost. Pak se do něj přidá chlorid vápenatý a podle druhu sýrů i příslušná čistá mlékařská kultura mikroorganismů. Pak se přidá syřidlo, jehož působením se mléko sráží – asi za 30 minut vzniká kompaktní sýřenina. Ta se potom dále zpracovává: krájí, drobí pomocí sýrařské harfy. Přitom se dokonaleji odděluje tekutý podíl, který zbyl po srážení mléka – tzv. syrovátka, a získá se sýrové zrno požadované velikosti a tuhosti. Čím větší jsou sýrová zrna, tím měkčí bude sýr a tím více ok bude mít. Směs zrna a syrovátky se pak formuje a lisuje na požadovaný tvar. Čím tvrdší má být sýr, tím větší je tlak, pod nímž se lisuje.Odkazy na všechny díly:Poznáváme sýry část 1. - Dějiny sýraPoznáváme sýry část 2. - Výroba sýraPoznáváme sýry část 3. - Druhy sýrůPoznáváme sýry část 4. – Sýr v kuchyniPoznáváme sýry část 5. – Sýr ve společnosti

Pokračovat na článek


Poznáváme sýry část 3. - Druhy sýrů

Rozdělení sýrů- podle typu mlékaJedná se o pravděpodobně nejjednodušší dělení. Sýry se vyrábějí z mléka kravského, kozího nebo ovčího či z jejich kombinace. Oslí, kobylí, lamí, velbloudí a další typy mléka ponecháme stranou. V této skupině lze rovněž rozlišovat sýry z nepasterovaného a pasterovaného mléka.- podle tvrdostiToto rozdělení počítá s konzistencí sýra čili s poměrem mezi sušinou a vodou. Čím méně vody sýr obsahuje, tím je sušší a tvrdší. Poměr se však mění podle toho, jak sýr zraje. Kromě toho konzistenci sýra neurčuje pouze voda, ale také tuk. Sýry se rozdělují na čerstvé, měkké, polotvrdé a tvrdé.Čerstvé sýryTyto sýry mají velmi vysoký obsah vody a jsou určeny pro rychlou konzumaci bez dalšího zrání. Příklady: čerstvý sýr, tvaroh, fromage frais, cream cheese atd.Měkké sýryMěkké sýry procházejí krátkým obdobím zrání. Jsou tak smetanové, že je lze někdy i mazat na chléb. Příklady: camembert, brie, coulommiers, neufchatel.Polotvrdé sýryTyto sýry mají hutnou strukturu, ale lze je ještě poměrně snadno krájet. Při lehkém stlačení jsou pružné. Příklady: gouda, eidam.Tvrdé sýryTvrdé sýry jsou robustní a mají tvrdou sýřeninu, kterou nelze často nakrájet, aniž by se sýr rozdrobil. Většina těchto sýrů se nabízí také v nastrouhané nebo namleté formě. Příklady: sbrinz, parmigiano, čedar, ementál.- podle obsahu tukuPro rozdělení podle obsahu tuku se používá poměrně jednoduchý výpočet, který se jen na první pohled jeví jako poněkud složitější. Nejprve se změří obsah tuku v sušině, tedy ve hmotě, která zbude poté, co se ze sýra vypaří voda. Procento vody je u mnoha sýrů známé (viz výše). Někteří lidé se ovšem především při nákupu v zahraničí mylně domnívají, že sýry jsou rozděleny podle skutečného obsahu tuku. Sýr s označením 40+ neobsahuje 40 % tuku, ale 40 % tuku v sušině. Vzhledem k tomu, že např. průměrný nizozemský sýr (eidam/gouda) obsahuje zhruba 40-50 % vody, bude mladý sýr s označením 40+ obsahovat jen 40 % tuku z 50-60 % sušiny celého sýra, tedy celkově přibližně 20-24 % tuku.Znaménko + za číslicí znamená, že procento tuku může přesáhnout 40 %, ale nikdy nesmí klesnout pod tuto hranici. Protože sýr ztrácí během zrání vodu, bude konečný obsah tuku celého sýra stoupat úměrně k době zrání. Vždy se však bude pohybovat kolem 40 % v sušině. - podle vzhleduTento systém se mimo jiné používá ve Francii. Pro odborníky a pro všechny milovníky sýra je mnohem přehlednější než ostatní systémy. Při hodnocení se neposuzuje jen vzhled kůry, jak se někdy mylně uvádí, nýbrž i vzhled celého sýra od povrchu po vnitřek. Rozeznáváme následující typy:Nezrající sýry – čerstvá sýřeninaČerstvé sýry nemají kůru a vypadají, jako by právě opustily vykapávací formu. Do této kategorie se řadí všechny čerstvé sýry, tvaroh a např. i známý „petit-suisse“. S určitými výhradami sem lze zařadit i bílé sýry v solném nálevu (feta, balkánský sýr).Sýry s plísní na povrchu – měkká sýřenina s bílou povrchovou flórouDo této skupiny spadají sýry, při jejichž srážení se používá menší množství syřidla a sýřenina se krájí najemno. Kůra těchto sýrů je také pokryta bílou plísní, jež připomíná prachové peří.Příklady: camembert de Normandie, brie de Meaux, brie de Meluns, coulommiers, chaource.Sýry zrající pod mazem – měkká sýřenina s omývanou kůrouTyto měkké sýry s oranžovočervenou kůrou (někde navíc barvenou známým neškodným barvivem annato – francouzsky „roucou“) vydávají při zrání silnou vůni, kterou ne všichni oceňují. Chuť samotného sýrového těsta je však vynikající. Kůra se mnohokrát omývá, např. bílým vínem a marc de Bourgogne (epoisses), marc de Bourgogne (langres), pivem (rollot) nebo obyčejnou slanou vodou. Omývání kůru vyhlazuje a dodává jí někdy na lesklosti. Červené bakterie se soustřeďují na vnější straně.Příklady: munster, maroilles, herve, livarot.Sýry s plísní v těstě – sýry s žilkami modré plísněFrancouzské slovo „persillé“ (prošpikovaný petrželí) je eufenismem pro sýry protkávané zelenou nebo modrou plísní. (Slovo „persillé“ má rovněž další význam – označuje maso, které je skrz naskrz prošpikované tukem, jenž masu dodává skvělou chuť a měkkost a při pečení se vyskvaří.) U těchto typů sýrů se po nasolení a odkapání vytvářejí podlouhlé vpichy, které napomáhají růstu modré plísně (Penicilium roqueforti). Aplikovaná plíseň se rozšíří po celém sýru a vytvoří krásné modré nebo zelenomodré žilky. Zrání probíhá v takovýchto případech od středu směrem ven.Příklady: roquefort, bleu d´Auvergne, fourme d´Ambert, stilton, gorgonzola.Lisovaná, nedohřívaná sýřeninaLisované sýry jsou poměrně kompaktní, ale mají ještě jemnou strukturu. Sýřenina se jemně krájí a důkladně míchá, aniž by se navíc zahřívala. Sýry jsou pružné, ale obsahují relativně vysoké procento vody. Zráním (affinage“) v délce od tří do šesti měsíců získávají tyto sýry speciální chuť a tvrdou kůru, jež není určena ke konzumaci. Některé z těchto sýrů, které většinou zrají ve vlhkých sklepích, mají na vnější straně kůry vrstvičku šedé až oranžové plísňové flóry, která jim dodává charakteristické ořechové aroma.Příklady: saint-nectaire, morbier, cantal, salers, caerphilly.Lisovaná, dohřívaná sýřeninaTyto sýry jsou nejkompaktnější a také největší. Od ostatních sýrů se odlišují tím, že sýřenina se musí nejen krájet do velkých bloků a důkladně promíchávat, ale také dohřívat, někdy až na teplotu 55°C, takže odkapávání probíhá ještě rychleji. Takové sýry vyžadují dlouhý proces zrání (někdy až dva roky!). Jsou to skutečné trvanlivé sýry.Příklady: comté, baufort, parmigiano, pecorino.Ostatní typyPopsaný systém by byl ideální, pokud by ovšem byl – stejně jako všechny ostatní systémy – kompletní. Některé sýry však do výše uvedených kategorií zařadit nelze:- mozzarella je vlastně čerstvá sýřenina, ale dále se zpracovává jako lisovaný zahřívaný sýr;- kozí sýry nepatří do žádné skupiny. V závislosti na použité metodě přípravy mohou spadat téměř do všech výše uvedených kategorií. Existují velmi čerstvé kozí sýry, lehce vyzrálé kozí sýry s přírodní kůrou či s popelem, kozí sýry, které jsou pokryty kulturou bílé plísně (např. bougon), ale také kozí sýry z lisované sýřeniny s bílou plísní nebo omývanou kůrou;- syrovátkové sýry, např. mysost, na jejichž výrobu se syrovátka zahušťuje nebo vyvařuje. Bílkoviny ještě přítomné v syrovátce se srážejí a používají se jako sýřenina. Některé z těchto sýrů se také označují jako „znovu vařené“ (pates recuites, ricotta atd.)Příklady: ricotta, procciu, serac- tavené sýry se vyrábějí zahřátím jednoho nebo více přírodních sýrů a jejich roztavením za přidání tavicích solí a trochy másla. Tavené sýry se prodávají bez ochucení nebo ochucené. Jedinou výjimkou je cancoillotte, sýr, který se získává z másla a sýra metton (druh albuminového sýra) a který je velmi známý ve Francii.Odkazy na všechny díly:Poznáváme sýry část 1. - Dějiny sýraPoznáváme sýry část 2. - Výroba sýraPoznáváme sýry část 3. - Druhy sýrůPoznáváme sýry část 4. – Sýr v kuchyniPoznáváme sýry část 5. – Sýr ve společnosti 

Pokračovat na článek


Poznáváme sýry část 5. – Sýr ve společnosti

V hodně zemích jsou sýry neodmyslitelnou součástí každé společenské akce.....Kdysi dávno se objevil sýr Už někdy pře 11 tisíci léty jezdci na pouštích, kteří si v měchu vezli ovčí mléko, ochutnali to, co z tuhnoucí hmoty vznikalo a co bylo vlastně předzvěstí budoucích sýrů. Mléko je nápoj zdravý a lahodný a sýr vyrobený ze zpracované a upravené sraženiny ovčího, kravského nebo kozího mléka si udržuje všechny hodnoty mléka. Jde o vápník, bílkoviny a aminokyseliny, ale i o vitamíny, zvláště o B-komplex, o tuk a fosfor. Je tedy sýr považován za jeden z nejcennějších a nejstarších pokrmů. O sýrech se zmiňuje již Homér v Odysseji, sýr byl stálou součástí jídelníčku římské armády a vyznavačem sýrů byl nejen Caesar, ale později i Karel Veliký, jehož pochoutkou byl u nás známý sýr brie. Víme tedy, že už staří Římané jedli s oblibou sýry. Méně známé je, že si je vozili z jižní Galie, tedy z Francie. Na výrobu sýrů bylo třeba zvláštních povolení a za výrobu byla udělována různá privilegia. Za labužníka v oblasti sýrů byl považován známý státník několika režimů v období před, za a po francouzské revoluci, Talleyrand. Tehdy se po mase obvykle pojídal salát a sýru patřilo místo právě před tím salátem. Vzpomínky na nejrůznější francouzské sýry uplatnil Karel Hoffmeister ve své knize Paříž a okolí. Spotřebu sýra jenom v Paříži odhadl na 20 tisíc tun ročně. Stojí za úvahu, nebylo-li by i pro naši kuchyni vhodné snížit spotřebu masa a zvýšit spotřebu sýrů. Sýr podle mínění Francouzů korunuje oběd a k sýru patří jak dobré víno, tak i dobré pivo. K našim nápojům se tedy sýry hodí.Charakteristika a rozšíření sýrů Sýry mívají různou barvu i různou chuť. Balí se do slámy, do listů vinné révy nebo kaštanu. Vyrábějí se v různých tvarech. Známe bochníky i kuličky, velké koule i cihly. Známe sýry tvrdé, hrudkovité, měkké a tavené, nasládlé i ostré, aromatické až páchnoucí. Sýr slouží k přípravě různých jídel. Prokládá se jím maso, smaží se, strouhá se, taví se. Každá oblast, kde se vyrábějí sýry, je přesvědčena, že právě jejich sýry jsou nejlepší. Sýrařství není jen doménou Evropy a části Asie, ale evropští přistěhovalci v Americe položili základy sýrařství amerického.Francie - kolébka sýrů Sýry se dají jíst různými způsoby. Tvoří součást studených mís, mohou být doplňkem jídla i jídlem hlavním, hlavně v tepelné úpravě. Se sýrem se setkáváme na rizotu i na pizze, ale slavnou tepelně upravenou pochoutkou je fondue, pokrm proslavený jak ve Francii tak ve Švýcarsku. Ze sýra se dají dělat i karbanátky, noky, dorty a pomazánky. Ve Francii někteří lékaři předepisují sýry jako lék. Francouzi jsou stejně jako na svá vína také hrdí na své sýry. V Normandii mají camembert, v Burgundsku vacherin, v Bordeaux chabichou a jumeau, v Languedoku roquefort, na Korsice bleu de corse a brin d´amour, což znamená špetku lásky. V Bretani se vyrábí port-salut, v pařížské oblasti brie či coulommiers a v Alsasku munster a géromé.Pravý rokfórRoku 1666 vydal Toulouský parlament v jižní Francii výnos, kterým se přísně pod vysokou pokutou zakazovalo používat název roquefort pro sýry, které nebyly vyrobeny ve městě Roquefor-sur-Soulzon. Ten zákon dodnes nebyl zrušen. Výrobců skutečného rokfóru je málo, jejich dozrávací sklepy jsou vyhloubeny ve skalních útesech a výrobní tajemství je pečlivě střeženo. Vyrábí se z ovčího, nikoliv z kravského mléka a tajemstvím lahodné chuti pravého rokfóru je plíseň vyskytující se právě v místních jeskyních. Ta plíseň je vzdálenou příbuznou plísně, ze které se vyrábí penicilin. Místní znalci a labužníci považují za jedině správný způsob podávání a konzumace položit sýr na krajíc domácího chleba a spláchnout ho těžkým červeným vínem. Doporučuje se skladovat sýr v nejnižší a nejvlhčí části chladničky, z níž se má vyjmout několik hodin před podáváním. V poslední době bývá opět zmiňován často sýr kozí a také kozí mléko, které prý má kromě vitamínů a výživných látek ještě i látky aktivizující výstavbu buněk. Chuť kozího mléka mnoha lidem nechutná, zato sýry se dostávají do obliby. Méně známý je v našich krajích kumys. Je to nápoj z kobylího mléka a původně vznikal pod sedly koní asijských kočovníků v kožených vacích. Říkalo se mu nápoj bohatýrů. Je to nápoj výživný, sytící a zdravý. Je ovšem pro nás trochu exotický. Dnes se vyrábí v moderních výrobnách. Podobné účinky má i kefír, jehož původními výrobci byli Karačajci, nevelký národ na Kavkaze.Několik tipů a triků Sýry napomáhají prý trávení a uspokojují nejrůznější chutě. Madridský časopis El píz hovoří o sýru jako jednom z prvních pokrmů člověka. Španělsko je totiž zemí s velkou tradicí výroby sýrů a návštěvník tu najde bezpočet druhů sýrů a jejich kombinací. Sýry mohou být předkrmem i hlavním jídlem a samozřejmě dezertem. Původně to bylo jen sražené a hnětené mléko, později, ale ještě za starověku, se nechávaly zrát, ještě později se přistoupilo k plísním a koncem 18. stol. se začaly vyrábět u nás tak oblíbené syrečky. Odedávna byly známy sýry ovčí a kozí. Ty, jak bylo řečeno, nyní přicházejí znovu do obliby. Zrání sýra vyžaduje zkušenost, přiměřenou teplotu a vlhkost vzduchu a lásku výrobce k produktu. Znalci, jak víme, doporučují vyjmout sýr z chladničky, pokud jej takto skladujeme, asi hodinu před konzumací a to v množství, které míníme spotřebovat. Sýry se servírují vždy v pokojové teplotě. Pečlivý hostitel si dá práci s naservírováním. Doporučuje se u tvrdých sýrů nahřát nejdříve ostří nože a teprve potom krájet. Kulaté sýry se krájejí obvykle na trojúhelníčky a sýry tekuté nebo roztékající se servírujeme v původní krabičce. Velké sýry se krájejí na krajíce, obdelníkové na čtvrtky. Sýrové dorty se seříznou a vydlabávají lžičkou. Podložkou nabízeného sýra bývá obvykle dřevěné prkýnko. Podává-li se na talířcích, doporučují se talíře či misky keramické. Sýr podaný v košíčku vystlaném listy vinné révy nebo slámou, působí svůdně. Na sýrové míse by mělo být několik druhů sýrů, měkké by měly být malé, aby se na míse už nekrájely. S vhodným pečivem, zvláště s tmavými a celozrnnými druhy chleba, případně s krekry a s vhodně doplňujícím nápojem, je sýr skutečně královským pokrmemOdkazy na všechny díly:Poznáváme sýry část 1. - Dějiny sýraPoznáváme sýry část 2. - Výroba sýraPoznáváme sýry část 3. - Druhy sýrůPoznáváme sýry část 4. – Sýr v kuchyniPoznáváme sýry část 5. – Sýr ve společnosti

Pokračovat na článek


Na vánoční tabuli - kapr

Vánoce jsou nejkásnějšími rodinnými svátky. Pravé kouzlo vánoc spočívá ve vytvoření příjemné vánoční pohody. K tomu jistě patří štedrovečerní hostina. Tradiční- nejen český zvyk je konzumovat k večeři rybu nejčastěji se pak podává tradiční rybí polévka, kterou následuje smažený či jinak upravený  kapr. A právě  o tradiční české rybě bude následující vánoční povídání.Kapr - český pokladVánoce jsou nejkásnějšími rodinnými svátky. Pravé kouzlo vánoc spočívá ve vytvoření příjemné vánoční pohody. K tomu jistě patří štedrovečerní hostina. Tradiční- nejen český zvyk je konzumovat k večeři rybu nejčastěji se pak podává tradiční rybí polévka, kterou následuje smažený či jinak upravený kapr. A právě o tradiční české rybě bude následující vánoční povídání.Hned vedle piva se právě z kapra snaží české podniky udělat českou specialitu. Ve světě, zvláště pak v zemích s dostatkem mořských ryb není kapr právě moc oblíben. Ovšem v Čechách se jedná o nejoblíbenější a také nepoužívanější rybu nejen o vánocích a česká kuchyně zná mnoho rozličných receptů k jeho úpravě.Kapr obecný v datechKapr obecný - sladkovodní ryba ( Cyprinus carpio ) žijící v Evropě, Asii, a severní Americe. Zpravidla má olivově zelenou barvu kůže, která na břiše přechází do žluté. Na trh přichází v hmotnosti od 900 g. až do 4 kg. ale dorůstá i vyšší hmotnosti. Má libové pevné maso s množtvím drobných kůstek, maso mívá někdy bahnitou příchuť. To pravý encyklopedie o kaprech. Ještě by se dalo přidat že známe kapra lysice - bez šupin (to znamená méně práce) a šupináče ( šupiny všude ). K váze je také nutné přidat informaci že optimální je kolem 4 kg. Menší má menší kosti - nebezpečí uvíznutí v krku, vetší má pak tučnější maso a větší pravděpodobnost, že maso bude cítit bahnem. Nejkvalitnější ryby pocházejí z rybníků jižních Čech, kde pěstování dlouholetou tradici. Kapr samozřejmě obsahuje důležité stopové prvky jako fosfor, jód, vápník, tuky, bílkoviny, vitamíny B a D. Proto se doporučuje jíst rybí maso co nejčastěji, nejen o vánoce, k čemuž cena kaprů na trhu pří pobízí.Nákup kapraTakže o kaprech už něco víme, nyní nezbývá nic jiného, než se pro svého kapra vypravit.Sekat díry do ledu jako za Lady a lovit kapra na prut už asi nebudete ( i když ducha vánoc by to jistě podpořilo), proto doporučujeme méně tradiční, nyní však pohodlnější předvánoční prodej kaprů. Ten lehce poznáte. Všude spousta vody, šupin a zmrzlí prodavači v gumových zástěrách. Vybírejte dobře! Doporučujeme podle množství strávníků kapra kolem čtyř kilogramů, kapr by neměl nést žádné známky poškození a když sebou hbitě mrskne jistě není na škodu. Až Vám nějaký padne do oka máte dvě možnosti : nechat si zabít a vykuchat kapra na místě a domů přinést už připraveného kapra ( ale už ho nezkoušejte dávat do vany- nepoplave ), nebo si odnést kapra živého. Tuto volbu ocení především děti, aspoň se pár dní nemusí koupat. Horší je to už pro hlavu rodiny, které začínají starosti s zabitím. Ale i pro něj máme raduJak na kapraPřipravíme si : ostrý a tupý nůž, hadr, prkénko nejlépe dřevěné, a paličku na maso a videokameru pro případ nějaké veselé příhody ( velmi často se něco přihodí). Kapra nejprve omráčíme úderem do hlavy a usmrtíme jí až propíchnutím míchy( ostrý nůž) v páteři před ocasní ploutví. Pak odstráníme šupiny z břicha (tupý nůž) a rybu opatrně ostrým nožem rozřízneme - pozor na žluč, řez nesní být příliš hluboký. Vnitřnosti vyndáme, oddělíme střeva a žluč od jater a mlíčí které se dají upotřebit na polévku. Potom teprve zbavíme kapra zbylých šupin a oddělíme hlavu a ocas, tak i zbylé ploutve. Opláchneme a můžeme nakrájet na jednotlivé porce. První způsob je na podkovy přes páteř, nebo na filety podobně jako mořské ryby.Štedrý večer nastal, kapra nám přichystalŠtedrovečerní večeře u nás doma, to je obvykle rybí polévka zahuštěná máslovou jíškou doplněná opečenou houskou. Kapr jako hlavní jídlo se upravuje podle rodinných zvyklostí - vařený namodro, dušený, opékaný pečený, grilovaný, v typické úpravě na černo a nejčastěji pak smažený obalovaný v trojobalu. Při této úpravě je dobré rybu nasolit a nechat hodinu v chladu odležet poté můžeme kapra obalovat a smažit do zlatova. Příloha co jiného než skvělý bramborový salát ! Pokud však nechcete zůstat u tradičního smaženého kapra zkuste něco jiného :Kapr na modro : můžeme ho připravovat mnoha způsoby. Nejobvyklejší je přelití kapra horkým octem a následovné pošírování (pomalý var) v rybí várce připravené z kořenové zeleniny, cibule,bobkového listu, celého koření, pepře, hřebíčku a soli. Kapra nejprve krátce povaříme a poté až 30 minut pošírujeme. Při tepelné úpravě ho neobracíme. Podáváme s vařenými brambory a salátem z čerstvé zeleninyKapr s černou omáčkou po staročesku : také tato úprava má více obměn podle krajových zvyklostí. Nejdříve připravíme rybí várku z nakrájené kořenové zeleniny, cibule, bobkového listu, celé nové koření, pepř, hřebíčku, tymiánu, zázvoru, piva, vody a soli s přidáním sušených švestek. Vše uvaříme doměka a pak procedíme. V této husté várce vaříme připravené porce kapra. Po uvaření omáčku dochucujeme karamelem, nastrouhaným perníkem, citrónovou štávou, rozinkami, spařenými. oloupanými a na nudličky nakrájenými mandlemi. Omáčka se také někdy zahuštuje jíškou. Typickou přílohou je houskový nebo bramborový knedlíkHned vedle piva se právě z kapra snaží české podniky udělat českou specialitu. Ve světě, zvláště pak v zemích s dostatkem mořských ryb není kapr právě moc oblíben. Ovšem v Čechách se jedná o nejoblíbenější a také nepoužívanější rybu nejen o vánocích a česká kuchyně zná mnoho rozličných receptů k jeho úpravě

Pokračovat na článek


Zvěřina na stole část 2. – Zpracování zvěřiny v kuchyni

Pojďme se podívat jak v kuchyni zvěřina připravuje…Jak upravovat a ošetřovat zvěřinu Výsledná chuť zvěřiny je závislá nejen na druhu, ale především na pracovním postupu a na době, kdy byla zvěř ulovena. Jiná je pochopitelně chuť tučného jelena začátkem září nebo jelena uloveného v období říje, kdy zvíře páchne „prkem“. Právě tady musí kuchař předvést své umění a s něčím takovým se vypořádat. Je pouze na něm, aby dovedl připravit chutný pokrm nejen z divočáka, selete či jeleního koloucha, ale také ze starého kňoura nebo jelena v říji. Právě tato zvěřina má totiž to pověstné jádro, které je tolik ceněno starými myslivci. Jak ošetřit úlovek přímo v lese, o tom hovoří mnoho knih, které se zabývají tématem myslivosti. Čtenáři této kuchařky však přijdou s odbornou literaturou do styku jen minimálně, a tak je stať, jak zacházet s darovaným opeřencem, zajícem nebo kusem jeleního či srnčího, věnovaná právě jim. Čerstvě střelenou pernatou zvěř – to se týká především bažanta nebo divoké kachny – necháme jen krátkou dobu viset v peří. U mladších bažantů nemusíme tuto metodu používat vůbec. Divoké kachny ulovené v srpnu nebo září okamžitě oškubeme nebo vyháčkujeme. K tomu si vyrobíme háček nejlépe z drátu. Háčkem vytahámeSložení zvěřiny Zvěřina obsahuje jen o něco méně plnohodnotné bílkoviny než maso jatečných zvířat a podstatně méně tuků. Z minerálních látek je nejdůležitější přítomnost vápníku, fosforu a železa. Kromě toho zvěřina obsahuje vitamin A a vitaminy skupiny B. Maso zvěřiny má typickou vůni a chuť především díky různým aromatickým bylinám, jež jsou součástí stravy divoké zvěře. Stravitelnost pokrmů ze zvěřiny je závislá na druhu a části zvěřiny, na použitých ingrediencích a způsobu tepelné úpravu.Ošetření zvěřiny po ulovení Zvěřina se musí neprodleně po ulovení správně ošetřit.Spárkatá – vysoká zvěřina se po zastřelení okamžitě na místě vyvrhuje.Srstnatá a pernatá zvěřina - se pouze vyvěšuje k vychladnutí. Nelze ji kuchařsky upravovat hned po ulovení. Musíme ji nechat odležet, aby maso uzrálo a bylo křehčí. Je i šťavnatější a plně se projeví jeho charakteristické chuťové vlastnosti.Doba odležení zvěřiny Spárkovou zvěřinu můžeme nechat v zimě viset až 5 týdnů. Pernatou zvěřinu můžeme nechat vyset až 3 týdny, ale před delším uskladněním je třeba tuto zvěř (bažanty apod.) vyháčkovat.Zrání zvěřiny v divokém koření Divoké koření – pepř, nové koření, jalovec, tymián a bobkový list – utlučeme nahrubo v hmoždíři. Vzniklou směsí potřeme zvěřinu po všech stranách, vložíme do nádoby, nejlépe kameninové, zatížíme a uložíme v chladu alespoň na 3 dny. Máme-li méně zvěřiny, můžeme ji obalit alobalem a také uložit v chladu. Před tepelnou úpravou koření odstraníme.Vnitřnosti zvěřiny Vnitřnosti pernaté zvěře se většinou neupravují jako samostatné jídlo. Přidávají se do různých nádivek, upravují se jako paštika nebo se pečou společně s masem. Nejvíce to platí o zaječích vnitřnostech, které se přidávají do paštik, ale jsou také součástí pokrmů ze zaječího předku. Ledvinky pak pečeme současně se zaječím zadkem. Vnitřnosti vysoké zvěře jsou součástí tzv. „mysliveckého práva“. Způsob ošetření zvěřiny je důležitý pro další úpravu vnitřností. Např. při střelení zvěře „naměkko“, kdy je porušena kompaktnost vnitřností, jsou tyto pro kuchyňskou úpravu nepoužitelné.Zpracování zvěřiny v kuchyniVaření Zvěřinu vaříme jen tehdy, chceme-li mít dobrou a hlavně silnou polévku, nebo chceme-li připravit sekanou, mletou zvěřinu nebo paštiky, ale i saláty. V každém případě je nejlepší zvěřinu dusit. Pokud chceme mít dobrou a silnou polévku, platí zásada: zvěřinu vkládáme výhradně do studené vody a vaříme zvolna, aby cenné látky zůstaly ve vývaru. Často hospodyně nevědí, že vynikající je také vývar z kostí zvěře, a to nejen srstnaté, ale i pernaté. Vývar z kostí se používá hlavně k podlévání během pečení a rožnění.Dušení Na dušení používáme především přední zvěřinu (plecko, krk, žebra nebo pupek). Lze použít také pek z kýty. Při přípravě postupujeme jako u jiných druhů: zvěřinu vložíme do rozpáleného tuku, aby se stáhla a zabránilo se tím úniku šťávy a bílkovin. Zvěřinu podlitou vývarem z kostí dusíme do měkka. Ve většině případů omáčku zahušťujeme. V tom případě zvěřinu vyjmeme, výpek vydusíme na tuk a podle potřeby zaprášíme moukou, kterou osmažíme a opět zalijeme vývarem z kostí. V závěru dobře provaříme, dokud nedocílíme potřebné hustoty.Pečení K pečení používáme především kýtu, hřbet, ale i plec nebo panenskou svíčkovou. Protože je zvěřina suchá, prošpikujeme ji slaninou bez kůže. Při pečení, abychom zabránily úniku bílkovin, opečeme maso zprudka po všech stranách. Na výpeku pak osmažíme zeleninu, přidáme koření, vložíme opečené maso, zalijeme vývarem z kostí a v troubě dusíme. Ke konci dušení dopečeme bez pokličky dočervena. Během pečení poléváme vypečenou šťávou.Grilování Ke grilování v přírodě použijeme ze zvěřiny to nejkvalitnější; očištěný hřbet, kýtu, panenskou svíčkovou, ale chutná jsou rovněž například srnčí játra. Když chceme mít jídlo šťavnaté a dokonale měkké, naložíme zvěřinu alespoň na 24 hodin do marinády z oleje a citrónové šťávy nebo několika lžic octa. Nejvíce chutná zvěřina připravená na dřevěném uhlí.Odvěká pravda V starých lesovnách a hájenkách ukládaly hospodyně a hospodáři zvěřinovou „flákotu“ zásadně do kameninových nádob, beček nebo soudků. Zvěřina, rozdělená na větší kusy, se vykostila, silně nasolila, proložila očištěnou pokrájenou kořenovou zeleninu, cibulí, bobkovým liste, celým pepřem a novým kořením, případně jalovcem. Potom se ve vrstvách nakladla do připravených nádob, neprodyšně přikryla víkem, a to se zatížilo kamenem. V chladném sklípku tak byla zvěřina k dispozici až několik měsíců. Po tu dobu se postupně odebírala podle toho, co se vařilo.

Pokračovat na článek


SUPERPOTRAVINY VE VAŠÍ KUCHYNI ANEB CO JE DOBRÉ A ZDRAVÉ JÍST?

Pořád se dočítáme o tom, jak je zdravá výživa důležitá, jak by jsme měli o své tělo a životosprávu dbát a podobně. S tím jsou spojeny i nejrůznější trendy ve výživě, které se čas od času objeví. Obrovským boomem byly bio potraviny, které doslova zahltili celosvětový trh. Všichni najednou chtěli mít všechno bio. Stačilo, že na obalu byl tento magický nápis a hned šel „nebio“ jogurt do nákupního košíku. Dnes je tímto trendem pojem superpotraviny. Důležité je upozornit, že tento pojem není taková „rychlokvaška“ jako například již zmiňovaný přívlastek bio. Tento pojem vznikl z velkého množství zdravých a léčivých látek, které některé potraviny obsahují.SEZNAMTE SEPojem superpotravina rozhodně není náhodný a slovo super je pro některé potraviny doslova trefa do černého. Tyto potraviny jsou totiž charakteristické tím, že v sobě obsahují mnoho důležitých živin pro naše tělo, mají v sobě spoustu vitamínů a minerálů, kromě toho mají také antioxidační účinky a výrazně podporují náš imunitní systém. Tyto superpotraviny s velkým S znaly už naše babičky, babičky těchto babiček a další a další generace před nimi. Tehdy ovšem byly oblíbené pro své léčivé a uzdravující účinky. Jelikož superpotraviny obsahují vysoké procento minerálů, vitamínů, proteinů, enzymů, koenzymů a mnohých další, je doporučováno, aby byly konzumovány bez nejrůznějších tepelných příprav, tedy v syrové formě. Pokud je budete připravovat například vařením, je jasné, že o mnohé super látky, které potravina obsahuje, přijdete.CO MÁTE DOMAMožná ani sami nevíte, kolik superpotravin máte doma v lednici, ve špajzu nebo které vám rostou na zahrádce, nebo které můžete natrhav na louce či v lese. Proto není rozhodně od věci, si některé z nich připomenou a říci si, které super látky obsahují, v čem nám pomáhají a podobně.BORŮVKY Tyto malé modrofialové kuličky patří rozhodně mezi superpotravinami do top desítky. I když jsou většinou pro svou sladkou chuť velmi oblíbené, pravděpodobně je nyní budete mít pro jejich blahodárné účinky o trochu raději. V první řadě jsou obrovským zdrojem vitamínu C, který podporuje imunitní systém a slouží jako prevence před chřipkou a kde jakým nachlazením. Třísloviny, které borůvky obsahují, pomáhají ženám po celém světě při menstruačních bolestech a silném krvácení. Pokud trpíte cukrovkou, měli byste si vařit čaj z borůvkových listů, neboť dokáže snížit hladinu cukru v krvi. Kromě toho všeho jsou borůvky také prospěšné při čištění ledvin, zlepšují náš zrak, jsou dobrou prevencí před rakovinovým onemocněním, čistí organismus, mají hojivé účinky v případě ekzémů a mnoho dalších prospěšných účinků.SLADKÉ BRAMBORYTento druh brambor, neboli také batáty, patří k těm nejvýživnějším druhům zeleniny vůbec. Sladké brambory obsahují vysoké množství betakarotenu, který působí proti vzniku mnoha druhů rakoviny. Jedna brambora vám může dát až 180 % doporučované denní dávky betakarotenu. Kromě toho tyto brambory obsahují také mnoho draslíku, který významně přispívá na činnost našeho srdíčka, snižuje krevní tlak a omezuje vznik srdeční zástavy a mrtvice. V boji se srdečními chorobami a v prevenci proti rakovině sladké brambory obsahují také pomocné látky jako kyselinu kávovou, rostlinné steroly, vitamín B6, vitamín C a kyselinu chlorgenovou.GRAPEFRUITŽe je grapefruit nekorunovaným králem mezi všemi ovoci, se už dávno ví. Pokud ovšem o tom ještě někdo alespoň trošku pochybuje, rádi ho právě teď nadobro přesvědčíme. V první řadě je v tomto ovoci obrovské množství vitamínů C, B1 a K. Kromě toho je také bohatý na přírodní antioxidanty, neboli favonoidy, které jsou známé tím, že dokáží výrazně odbourat škodlivé látky z těla. Grapefruit je také velmi oblíbený u lidí bojující s váhou. Obsahuje totiž minimum tuků a vysoký obsah vlákniny, která vám dodá pocit sytosti a ve finále jejich lehce nahořklá příchuť snižuje chuť na sladké. Jako by toho nebylo málo, tak působí protizánětlivě, urychluje krevní oběh, zmírňuje gynekologické potíže, jsou výborné při léčbě alergií, astmatu a nejrůznějších ekzémů a snižují hladinu cholesterolu v krvi.HOUBYMnoho lidí nemá houby zrovna v oblibě a jídla s nimi odmítají pozřít, což je ovšem jejich obrovská chyba. Houby se totiž řadí k superpotravinám. Většinu hmoty hub tvoří voda, tudíž obsahují velmi malé množství kalorií. Většina hub obsahuje velmi nízké množství sodíku, tudíž nejsou zátěží pro naše ledviny a jsou doporučovány lidem, kteří mají vysoký krevní tlak. Obsahují ovšem dostatek draslíku, který pomáhá při snižování krevního tlaku. Houby jsou také bohaté na mnoho vitamínů, jako například E, B2, B3, riboflavin a niacin. Díky selenu jsou účinným antioxidantem zbavující naše tělo škodlivin. Mezi superhoubou mezi všemi houbami je považována hlíva ústřičná, která je mimo jiné doporučována pro diabetiky, těhotné a kojící ženy.Mezi další superpotraviny, které jsou nám běžně dostupné a které mnoho z nás denně konzumuje, patří například ještě vajíčka, citrusy, ořechy, brusinky, brokolice, mrkev, rajčata, semínka, jablka, zelí, česnek a mnoho dalších.TROCHU EXOTIKYNěkteré superpotraviny můžeme najít doma a některé si musíme zase pořídit v obchodech, neboť v našich podmínkách by nám asi jen stěží vyrostli. Moje milovaná maminka je vyznavačkou zdravého životního stylu, správné životosprávy a tělesné očisty nejrůznějšími způsoby. Bohužel jako její dítě a tak trochu pokusný králík mě pravidelně zásobuje a nutí jíst nejrůznější šílenosti, o kterých se bůhví kde dočetla a přes internet objednala. Některé se dají s chutí u televize pojídat, u jiných mě evokuje pocit zvracení, jen když je koutkem oka zahlédnu na poličce. Svědomí mi ovšem nedá, abych vám o nich nenapsala.GOJIKustovnice čínská, neboli goji je velmi oblíbená v čínské medicíně, kde na ni nedají dopustit. Plody goji jsou malé bobulky jasně červené barvy, které trošku připomínají brusinky. Plody goji obsahují osmnáct nejrůznějších druhů aminokyselin a dvacet jedna stopových prvků. Žádná jiná rostlina na zemi neobsahuje takové množství karotenoidů, jako právě goji. Obsah vitamínu C v pomerančích je doslova nic oproti tomu, kolik jej obsahuje plot kustovnice čínské. O tom, jak je výborná pro imunitní systém nebo jak je skvělá jako prevence proti rakovinovému onemocnění, se zde vypisovat už ani nebudu. Jen jako bonus dodám, že je také oblíbená, protože prokazatelně omlazuje.ALOE VERAO této léčivé rostlině pravděpodobně neslyšíte prvně. Už staří Egypťané věděli, jako blahodárné účinky v sobě ukrývá. To nejdůležitější je schováno v průsvitném gelu, který se získává s listů aloe vera. Její primární schopností je, že dokáže velmi napomáhat při hojení nejrůznějších ran a také popálenin. Ve velkém zastoupení je v aloe vera obsažen vitamín C, E, A, a vzácný B 12, aminokyseliny, minerální látky, lignin, antrachinony, enzymy, nebo také saponiny. Kromě hojivých účinků se také velmi často využívá při překyselení žaludku, v boji proti paradentóze, při tuberkulóze nebo cukrovce. Své místo si našla také v kosmetice, kde se používá při léčbě akné, při oparech, plísních nebo ekzémech. Osvědčila se také v boji proti lupům.CHLORELLAJedná se o japonskou sladkovodní řasu, která sice smrdí a chutná vážně strašně, ale v zájmu svého zdraví je nutno něco vydržet. Na trhu jsou v dostání nejčastěji v podobě malých pilulek, nebo prášku, který si už můžete namíchat podle libosti. Spolu s dalšími superpotravinami se řadí k tzv. zeleným potravinám. Důvodů, proč se překonat a pravidelně a ještě s nadšením polykat tento smrdutý hnus (věřte mi, že nepřeháním. Mám ji doma a vím, o čem mluvím) je hned několik. Tak teda za prvé, odvádí z těla toxické látky a podporuje hojení ran. Mimo tohle všechno jako „double jackpot“ obsahuje hormon štěstí,  neboli tryptofan. Tudíž pokud vás bude trápit pochmurná podzimní nálada, není nad chlorellu.MLADÝ JEČMENDalší zelený zázrak, objevený mou maminkou. Jedná se o namletý jemný prášek ze zeleného ječmene, který se sklízí cca týden po zasetí. Prášek se míchá s vodou a pije se. Popřípadě v silném sebezapření polyká, abyste to měli co nejrychleji za sebou. Pít něco, co vypadá jako žabinec, chce prostě trošku odvahy. O tom, jak strašně zdravý je a jak blahodárné účinky na naše tělo má, ovšem nemůže být pochyb. Je skvělý při překyselení žaludku, pomáhá při silných migrénách nebo při problémech s nespavostí. Mimo to obsahuje vysoké množství vitamínu C a E, mnoho enzymů, železo, hořčík, také vápník, fosfor a mnoho dalších.

Pokračovat na článek


SUSHI – KREATIVNÍ ASIJSKÉ KOUZLENÍ Z RÝŽE A RYB

Poprvé jsem se s tímto japonským pokrmem setkala při mé cestě po Novém Zélandu, kam mě přátelé pozvali na oběd, právě na sushi. První dojem byl více než pozitivní, jelikož jsme šli do celkem nóbl restaurace, kde sushi balil před vašima očima evidentně někdo, kdo to nedělá prvně. Dojem byl teda po pěti minutách celkem slušný, navíc sushi vypadalo na talíři opravdu parádně a chuti se jenom sbíhaly. Bohužel mě nadšení přešlo hned po prvním soustu. Ani hromada kvalitní rýže, a hodně ostré wasabi nemělo šanci přetlouct chuť rybiny, která byla patrná jednak z kusu syrové ryby a hlavně z mořské řasy, ve které bylo všechno zabaleno. Se silným sebezapřením jsem rychle tuhle dobrotu polkla a zapřísáhla se, že už nikdy. Jenže nikdy se nemá říkat nikdy. A tak jsem po návratu domů byla vystavena dalším návštěvám sushi restaurací. A světe div se, naučila jsem se ho mít ráda. Jednoduše jsem se k lásce k sushi musela projíst. Kromě toho, že mám jídelníček zase o něco bohatší, tak také ve velké míře prospívá mému zdraví.CO JE SUSHI A ODKUD POCHÁZÍ?Sushi vymysleli a do světa poslali největší milovníci rýže a ryby, tedy obyvatelé Číny, kde jej poprvé ochutnali ve čtvrtém století před naším letopočtem, kdy si Číňané uvědomili, že se rýže spolu k syrovým rybám celkem hodí a nechutná to úplně špatně. Základem úspěchu je v první řadě kvalitní rýže. Ovšem nejedná se ledajakou rýži, kterou máte doma ve skříni, ale speciální druh, který je po uvaření promíchán směsí z octu, cukru a soli. Mnoho lidí si při slově sushi vybaví jako první syrovou rybu. Nu, je to tak, ale není to nutné. Syrová ryba (často se jedná o oblíbeného lososa) je nahrazována vším možným. Krabími tyčinkami, zeleninou, avokádem, houbami a ve své podstatě tam můžete napasovat všechno, co máte rádi.SUSHI PRO MILOVNÍKY ZDRAVÉ VÝŽIVYJe tedy sushi opravdu tak zdravý pokrm, jak se můžete všude dočíst? Ano, je a to velmi. Obsahuje totiž samé zdravé věci. V první řadě už samotnou rýži, která je lehce stravitelná a v jejím obsahu najdete hromadu vitamínů a minerálů. Kromě toho obsahuje minimální množství kalorií a je bez lepku. Další důležitou surovinou jsou samotné ryby. Samozřejmě se musí jednat o čerstvé ryby a mořské plody, protože jenom ty obsahují obrovské množství bílkovin, jódu a samozřejmě nesmíme zapomenout na tuky s omega-3 mastnými kyselinami. Syrové ryby oproti těm tepelně upraveným v sobě obsahují všechny tyto prospěšné látky v plné síle. Další zdravou mňamkou je řasa Nori, což je to zelené, v čem je celé sushi zabaleno. Tato potravina, se kterou má mnoho lidí trošku problém, obsahuje patnáctkrát více minerálních látek, než kdejaká zelenina. Pro ty, kteří ještě váhají, dodám, že má omlazující a zkrášlující účinky. Jako takový bonus ještě musím poznamenat, že tato mořská řasa má mimořádně pozitivní vliv na detoxikaci celého organismu. Nepostradatelnou součástí každého sushi je také křen zvaný Wasabi. Jeho úkolem je (kromě silné chuti a aromatu, který dodá sushi potřebný šmrnc), také to, že obsahuje látky, jenž zbavují syrové ryby bakterií a mikroorganizmů.SUSHI SI ZVLÁDNETE SNADNO PŘIPRAVIT I DOMA!Pokud jste milovníky sushi a mohli byste jej jíst pořád, není jediný důvod, proč byste si nemohli udělat domácí sushi u vás v kuchyni. Ač z přípravy jde možná trošku strach, jedná se opravdu o velmi jednoduchý postup. V první řadě potřebujete nakoupit suroviny. Mým osvědčeným obchodem je Makro, kde bez problémů nakoupíte speciální rýži na sushi, mořské řasy, wasabi, speciální ocet, sójovou omáčku a zejména čerstvé ryby. Největší umění je uvařit správně rýži, která musí vstřebat veškerou vodu, aby se správně lepila a držela pohromadě. Pak už jen mít šikovné ruce při balení a máte udělanou exotickou a zdravou večeři, kterou si si můžete dopřát, nebo jí oslnit každou návštěvu.

Pokračovat na článek


SMOOTHIE – PRO MLSÁLKY I VYZNAVAČE ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU

Možná jste o téhle zdravé mňamce, které se říká smoothie slyšeli, protože je momentálně celkem probíraným tématem. Nehledejte v ní žádné komplikované receptury, která vás odradí od přípravy už při prvním letmém problesknutí receptu. Smoothie je na přípravu totiž to nejjednodušší, co jste kdy dělali. Uměním je totiž naházet všechny vámi vybrané dobroty do mixéru a zapnout tlačítko „START“ a voalá, máte smoothie. Pokud při přelévání této dobroty jménem smoothie z mixéru do sklenice nic nevybryndáte a nerozlejete, bod pro vás. Pak si stačí už jen pochutnávat.Jak jste možná už asi pochopili, základem všeho je ovoce, zelenina, popřípadě obojí dohromady. Důležité je poznamenat, že rozmixované ovoce nebo zelenina je bez jakéhokoliv umělých cukrů, sladidel a konzervantů. Samozřejmostí je, že tuhle dobrotu si můžete vylepšit v podstatě čímkoliv, co vás napadne. Med, karobový prášek (něco na způsob kakaa), samotné kakao, mladý ječmen a další zajímavé ingredience. Ve finále vám vznikne hustý a krémový nápoj, který je ideální jak pro rychlou a vydatnou snídani či svačinu, tak i jako obrovská dodávka energie po jejím velkém výdaji. Díky čerstvému ovoci, ve kterém je super dávka přírodních cukrů, bude vaše tělo v mžiku zase plné energie a připraveno naplno fungovat. Mnoho lidí si také zvyklo smoothie pít před vysokým fyzickým výkonem, kvůli němuž si do mixéru přidává také trošku proteinového prášku.PROTI GUSTU, ŽÁDNÝ DIŠPUTÁTPři přípravě smoothie můžete použít kombinací všech možných chutí. Zkoušet nejrůznější kombinace, je v tomto případě doslova povinností. Velmi oblíbené se staly varianty ovoce a listové zeleniny. Proto se do svého sice ovocného koktejlu nebojte přidat například ledový salát, rukolu, nebo špenát. Právě díky přísadám bez alergenů a laktózy se stalo smoothie velmi oblíbené u alergiků na laktózu, vegetariánů a veganů, stejně tak u diabetiků a u lidí s redukční dietou. Pro inspiraci přidáváme pár ověřených a vynikajících receptů na tuto mňamku.BANÁNOVÉ SMOOTHIE2 banány0,5 avokáda3 lžíce karobu MANGOVÉ SMOOTHIE S CHILLI1 zralé mango3 banányšpetka chilli BORŮVKOVÉ SMOOTHIE3 pomerančešťáva z jednoho grepu1 šálek borůvek1 lžička Acai

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Zajímavosti

Belgičané se děsí, že by se zastavil přísun zélandských škeblí

Co horšího by se v Belgii mohlo stát, nežje nedostatek škeblí?A právě taková hrozba se rýsuje na obzoru. Mohou za toholandští ekologové, kteří prosadili podstatné omezení sběru těchto mlžů podélbřehů nizozemského Zélandu, zejména v zálivu Waddenzee, odkud jsou prýnejlepší.Holanďané sami škeblím moc neholdují, i když loví ty nejlepší na světě; 80procent produkce vyvážejí, z toho 60 procent do sousední Belgie, jejížobyvatelstvo je největším požíračem těchto živočichů na světě - průměrnýBelgičan jich za rok spotřebuje šest kilo.Podle listu La Derniere Heure nizozemští ekologové namítají, že se slávkamiživí vodní ptáci a také ryby, kterých ubývá, když jim je snědí lidé. Nechtějí také,aby se sbíraly malé mladé škeble, které se přesazují kvůli reprodukci. Vláda najejich argumenty slyší.Podle Guy Denona z řetězce Delhaize (Delvita) citovaného listem se vedoujednání přímo s odpovědnými ministry. "To, co se dozvídáme, však není mocpozitivní. Připravujeme už další scénáře." Ty spočívají v dovozu škeblí z Irska,Itálie, Řecka; Delhaize už dnes nabízí norské mlže. "Ty z Waddenzee všaknemají konkurenci," připouští Denon, podle něhož jich Delhaize v Belgii prodávázhruba 3000 tun ročně.Belgičané škeble připravují několika způsoby; ten neklasičtější spočívá v jejichrychlém provaření v bílém víně s kořením a smaženou zeleninou. Podávají sezásadně ve velikých kouřících smaltovaných hrncích. Správně je mají doprovázetkopečky dozlatova vypečených hranolků a cákanec majonézy na namáčení.

Pokračovat na článek


Stravování podle bible jako zdravý životní styl

Pět bochníků chleba, dvě ryby a pohár červeného vína. Tak by mohl vypadat jídelníček Američanů, kdyby se ujala dieta vycházející z jídelníčku Ježíše Krista. Floridský lékař Don Colbert po podrobném studiu bible dospěl k názoru, že to, co jedl Ježíš, je nejlepší způsob, jak zůstat fit, štíhlý a zdravý.V knize Co by jedl Ježíš zkoumá některé stravovací návyky ze Starého zákona a jídla, o nichž se hovoří v bibli. "Zdraví Američanů se zhoršuje a je to také kvůli špatnému výběru potravin. Nastala epidemie obezity. Lidé jedí, když jsou stresovaní, jedí v rychlosti a jedí hodně," říká doktor Colbert. Hodně lidí ale podle něho vůbec nemá chuť změnit svůj jídelníček. Místo toho si jen přibírají léky na nemoci, které propukají kvůli obezitě. Vzhledem k tomu, že hodně tlustých Američanů jsou věřící křesťané, Colbert doufá, že poslechnou alespoň Krista, když ignorují rady svých lékařů. Co tedy Ježíš jedl? Je známo, že jedl především přírodní potraviny v jejich přirozené podobě, měl rád zeleninu, ovoce, fazole, čočku, ořechy, pšeničný chléb, olivový olej, pil hodně vody a také červené víno. A maso prý jedl jen při zvláštních příležitostech, možná jen jednou měsíčně, uvádí doktor Colbert. Tento výběr potravin a většina receptů v souběžně vydané kuchařce budou blízké všem, kdo jsou zvyklí na středomořskou stravu. Ta se za 2000 let změnila jen málo.Většina dietologů uznává prospěšnost malých porcí ryby nebo masa se salátem, syrové nebo mírně vařené zeleniny, olivového oleje, chleba a ovoce i menší dávky lehkého vína. "Vím, že Ježíš a všichni v biblických dobách pili víno k jídlu. Je to hodnotná součást té nejzdravější diety, kterou kdy člověk vymyslel," říká doktor Colbert. Jsou ale jiné teorie, podle kterých Kristus nepil pravé víno, ale čerstvou šťávu z vinných hroznů, tedy vinný mošt či džus. "Ačkoli mnoho křesťanů zná dobře bibli, tuto dietu zřejmě neznají. Nemají ani představu o tom, jak jíst. Házejí si jídlo do úst, nechají se zlákat rychlým občerstvením, jedí sami u televize. Ježíš si poklidně sedl, pomalu jedl a pil a těšil se ze společnosti svých druhů," uvádí Colbert. "Náš životní styl je špatný. Je tady epidemie srdečních chorob a rakoviny, a to je něco, o čem se můžeme skutečně hodně poučit z bible." Odborníci ještě připomínají, že při výběru jídla je dobré přihlédnout k tomu, které potraviny člověka uspávají a které dodají tělu energii. Hodně energie v sobě skrývají celozrnné potraviny, které jsou nejlepší formou uhlohydrátů. Vyrovnaná kombinace uhlohydrátů, proteinů a tuků, které tělo přijímá v pravidelných intervalech, udrží energii na vysoké úrovni. Na druhé straně nedostatečné pití způsobí, že se budete cítit unaveni a tučná jídla vedou k tomu, že se cítíte líní. Cukroví, bonbony, soda a ovocné nápoje vás připraví o energii, protože tato jídla jsou zatížena jednoduchými cukry. Ty způsobují rychlý nárůst energie, ale potom její úroveň rychle klesne. Stejný účinek má i kofein.Naše tělo zrychluje metabolismus vždy, když jíme. Podpořit ho lze tím, že budeme jíst každé tři nebo čtyři hodiny. Doporučení na závěr, jezte co nejvíce přirozené potraviny a snažte se vyhnout co nejvíce rafinovaným produktům.

Pokračovat na článek


Čím nahradit maso? Klidně i červenou řepou!

Maso je pro své výživové hodnoty celkem důležitým zdrojem bílkovin, které naše tělo potřebuje pro obnovu buněk, ale také je maso důležitým zdrojem energie. Ovšem někteří lidé buď ze zdravotních důvodů, nebo vlastního přesvědčení maso kompletně vypustí ze svého jídelníčku. Samozřejmě v žádném případě nejde o špatné rozhodnutí. Ať už proděláváte chvilkovou bezmasovou očistu, nebo jste zapřisáhlí vegetariáni, jsou jídla, kde prostě a jednoduše maso musí být, nebo by alespoň být mělo. Kvůli tomu, že maso ve vašem životě nezastává důležitou roli, nemusíte tyto jídla nadobro vypouštět. Naopak je „masovými náhražkami“ můžete posunout o level výše. Pojďte se podívat čím vším je možné v dnešní době nahradit maso.ČERVENÁ ŘEPA, CELER A VLOČKYČervená řepa je odborníky vychvalována do nebes už nějakou tu dobu. A v podstatě právoplatně. Kromě toho že našemu tělu dodává selen, kyselinu listovou, vitamín C a draslík, je také bohatým dodavatelem křemíku. Ovšem v našich kuchyních není úplně tak běžná a s rukou na srdci musíme uznat, že ji jíme jen sporadicky, ne-li dokonce z donucení. Tomu je ovšem konec. Červená řepa se totiž osvědčila jako super náhrada místo masa, například do hamburgerů. Ano, čtete správně. Uvařenou červenou řepu nastrouháte, přidáte další suroviny jako vajíčko, bylinky, ovesné vločky a další, uděláte z toho placičky a´la burgery, dáte na chvilku zapéct do trouby a voalá, máte super „maso“ do hambáčů, které mu směle konkuruje. Pokud vám bude chutnat maso z červené řepy, tak budete doslova nadšeni z karbanátků z ovesných vloček. Vločky zalijete zeleninovým vývarem, přidáte bylinky, cibulku česnek a jdete smažit – mňamóza! A pokud jste ještě neochutnali smažený celer, tak upalujte do první sámošky ho vykoupit, protože to je teprve gurmánský zážitek hodný michelinské hvězdy.SÓJOVÉ MASO A TOFUV případě, že chcete najít co nejvěrohodnější napodobeninu masa, rozhodně byste měli vyzkoušet maso sójové, které je velmi bohaté na bílkoviny (45%), sacharidy (20%) a vlákninu (17%). Sójové maso můžete bez problémů dělat na jakýkoliv způsob, jako maso klasické. Právě sójové maso patří k velmi oblíbeným náhražkám, tudíž jej seženete v každém supermarketu. Stejně je na tom také tofu, které je vyrobeno ze sražené sójové bílkoviny. Kromě velkého obsahu bílkovin, vápníku a nejrůznějších vitamínů, je jeho velkou předností také to, že neobsahuje žádný cholesterol, tudíž snižuje hladinu cholesterolu v krvi a celkově velmi zlepšuje stav kardiovaskulárního systému. Dokonce pomáhá v prevenci proti některým druhům rakoviny a pomáhá také v boji s osteoporózou.ŠMAKOUN, ROBI MASO, SEITANVelmi zajímavou náhražkou za maso je šmakoun, který je vyráběn čistě z vaječných bílků. I když to možná nezní dvakrát věrohodně, můžete mi věřit, že je to opravdu velmi dobré. Osmažený šmakoun na másle je super svačina. Svou chutí i konzistencí připomíná kuřecí maso. Jak asi tušíte, obsahuje velké množství bílkovin. Příprava je stejná jako běžné maso a hodí se naprosto do jakéhokoliv jídla. Už jste slyšeli o Robi masu? Pokud ne, tak se s ním rychle seznamte, protože nebude dlouho trvat a bude z tohoto „masa“ vyrobeného z kukuřice, pšeničných klíčků, červené řepy a soli velká hitovka. Neobsahuje žádný tu, cholesterol a živočišné bílkoviny. Pravé maso připomíná nejen svým vzhledem, ale i chutí. Podobně je na tom i seitan, který je ze všech zmíněných asi nejméně známý. Je to rostlinný koncentrát, který vzniká umytím škrobu z pšeničné mouky. A jak jinak, je hrozně zdravý. Ocenit na něm musíme zejména spoustu přírodních bílkovin, minerálů a samozřejmě vitamínů.

Pokračovat na článek


RYBÍ TUK JE ZASE HITEM! PROČ JE TAK PROSPĚŠNÝ NAŠEMU ZDRAVÍ?

Pamatujete si, když do vás ve školce před každým jídlem povinně cpali lžíci rybího tuku? Byl to vrchol nechutnosti, který jsme z duše nenáviděli. Ovšem dnes je papání rybího tuku zase v módě. Může za to všudypřítomná propaganda zdravého životního stylu, kam bez jakýchkoliv pochyb rybí tuk patří. Naštěstí doba jde dopředu a farmaceutické společnosti přišly s daleko schůdnějšími variantami, jak do sebe velmi zdravý a prospěšný rybí tuk dostat. A nejen do sebe, ale bez problémů jej můžete dávkovat celé své rodině a to všechno bez dětských hysterických záchvatů, že tohle jíst nebudou a manželových pokřivených obličejů.PROČ JE RYBINA TAK ZDRAVÁ?Naše tělo dokáže kdejaké věci, ale bohužel produkovat omega-3 mastné kyseliny nesvede, ani kdyby jakkoliv chtělo. A právě tyto kyseliny, které jsou obsaženy v tučných mořských rybách, jako jsou například losos, tuňák nebo makrely, jsou pro tělo velice prospěšné, ba dokonce nutné. V první řadě rybí tuk velmi pozitivně ovlivňuje srdeční a cévní činnost. Pokud budeme mluvit konkrétněji, tak je potřeba zmínit vliv na snižování cholesterolu a krevního tuku, zlepšování pružnosti cév a snižování krevního tlaku. Neméně zanedbatelný vliv má také na snižování rakoviny. Zejména rakoviny prsu u žen, u mužů snižování rakoviny prostaty. Tedy na dva typy, které mají v posledních několika letech mimořádný nárůst výskytů. Rybí tuk by si měli pravidelně dávkovat lidé, trpící alergiemi, jejichž intenzitu snižují právě omega-3 mastné kyseliny. Naordinovat si rybí tuk by neměly zapomínat také ženy v očekávání. Je vědecky dokázáno, že rybí tuk v těhotenství má výrazně pozitivní vliv na rozvoj plodu. Konkrétně ovlivňuje rozvoj mozku a očí. S rybím tukem by maminky neměly rozhodně přestávat ani po porodu, protože jej mohou do svých dětí dostat také prostřednictvím mateřského mléka.ZDRAVÝ BONBÓNRybí tuk si samozřejmě můžete koupit jednak v klasické tekuté formě, nicméně se musíte připravit na známou rybí vůni a pravděpodobný přesun lahvičky rybího tuku do hlubin lékárničky. Daleko schůdnějším a příjemnějším řešením je pořízení si kapslí rybího tuku. Tento doplněk stravy v podobě želatinových kapslí dnes vyrábí snad všichni producenti v tomto odvětví na trhu. Tudíž obavy z omezeného výběru nejsou na místě. Cena těchto zdravých bonbónů se pohybuje od cca sta korun až například k pěti stům korunám. Záleží na obsahu rybího tuku v kapslích a samozřejmě na značce. Ale na druhou stranu, co by člověk pro svoje zdraví a zdraví své rodiny neudělal?Jako malí špunti jsme nedokázali pochopit, proč nás maminky, babičky a paní učitelky ve školce tak trýzní a nutí jíst ten smradlavý hnus. Já sama jsem je za to několikrát proklela a poslala do nejhlubších pekel. Nicméně člověk se pořád a neustále mění a já si dnes aktivně a pravidelně objednávám balení rybího tuku, čemuž bych jako ta malá holčička ve školce rozhodně nevěřila. A věřte, nebo ne, dnes mi ten rybí smrad ani nevadí.

Pokračovat na článek


KONEC VÝČITKÁM – ČOKOLÁDA PROSPÍVÁ ZDRAVÍ!

Znáte tu situaci taky? Deset hodin večer, před vámi pohárek bílého a televize s příjemným filmem, v němž je v každé druhé scéně chlápek sexy víc než Brad Pitt a George Clooney dohromady, ale pořád to není ono, stále tam někde špitá nějaký hlásek, že vám něco málo chybí. A pak na to přijdete. Jednoduše řečeno vás vás honí mlsná. A tak se seberete z pohodlí gauče a vytáhnete svoje tajné a betelné zásoby čokolády, která byla schována na horší časy. Jak vidno, jsou zde. Jak asi tušíte z vlastních zkušeností, po ukojení největší potřeby dobít baterky prostřednictvím čokolády, se začne ozývat vaše svědomí s tím, že byste asi neměla. Známe to všechny. Dámy, tomu je ovšem konec. Ode dneška můžete pořádat pravidelné nájezdy na zásoby čokolády a to bez sebemenšího vyčítání. Práte se proč? Myslím, že pokud stojíte, je potřeba si na tuto informaci sednout. Čokoláda, je totiž zdravá!NENÍ VŠECHNO ZLATO, CO SE TŘPYTÍPravděpodobně nebudete nijak překvapení, když vám řeknu, že je potřeba i v tomto ohledu stát nohama na zemi. Za prvé je důležité rozlišovat čokoládu od čokolády. Těch pravých čokolád, které jsou opravdu prospěšné pro vaše tělo, je bohužel menší procento z celkového množství. Pokud jsem vám tedy právě zhatila akční plán na vykoupení zásob čokolád v nejbližší sámošce, zpětně ze z hloubi duše omlouvám. Mléčné, oříškové, jahodové a podobné á la čokolády můžete hned ze svého sobotního nákupního seznamu vyškrtnout. I když tyto dobroty si pyšně říkají čokoláda, jejich obsah kakaa je podobný, jako je sexpealu u našeho pana prezidenta. Jak tedy poznáte tu pravou a kvalitní čokoládu? Prvním poznávacím znamením je její cena. Pravá čokoška je totiž v úplně jiném cenovém levelu (jednoduše je hodně drahá). Cena se odvíjí od procenta kakaa. Minimálně by měla čokoláda, která si tak chce říkat, obsahovat alespoň 70% kakaa. Čím vyšší procento, tím líp.NE VÝMLUVY, ALE DŮVODYA teď konečně si pojďme říct, proč bychom si vlastně měli každý den dát kousínek čokolády. V první řadě zlepšuje náladu, uvolňuje stres a napětí a obaluje nervy. Toto všechno je způsobeno zvyšováním serotoninu v našich hlavičkách. Také je vědecky dokázáno, že jedinci pravidelně konzumující čokoládu, mají mnohem méně psychických problémů a jsou celkově více psychicky odolní. Dále například je efektivní při snižování krevního tlaku. A teď vážení pozor, protože podle jistých dánských odborných studií (kterým budeme slepě ve vlastním zájmu důvěřovat), pomáhá čokoláda při hubnutí. Ano, vím, je to neuvěřitelné. Podle Dánů snížíte svou chuď na sladké a tučné pokrmy právě tím, když si dopřejete před jídlem kostičku čokolády s co možná nejvyšším obsahem kakaa. Zase podle anglických vědců, je čokoláda lepší jako líbání. Zde bychom už mohli trošku rozvířit debatu, nicméně Angličani neochvějně tvrdí, že lidské tělo dokáže na čokoládu reagovat až čtyřikrát déle než na vášnivý polibek. Vsadila bych všechny prachy a nějaké drobné k tomu, že by reagovali minimálně desetkrát déle než na čokoládu, kdyby se o ně jen otřela Megan Fox. To by se ovšem muselo bezesporu, jak jinak než vědecky dokázat. Když ale popojedeme dál, můžete se také dočíst, že čokoláda dokáže snížit výskyt mrtvice až o slušných 25%, snižuje možnost rakoviny, zlepšuje fungování mozku a jednoduše prodlužuje naše životy. Prostě a jednoduše je mnoho pádných důvodů, proč si můžete bez výčitek dát kousek čokolády. Samozřejmě jak jinak než pravé!

Pokračovat na článek