67ZOBRAZENÍ

Co horšího by se v Belgii mohlo stát, než
je nedostatek škeblí?

A právě taková hrozba se rýsuje na obzoru. Mohou za to
holandští ekologové, kteří prosadili podstatné omezení sběru těchto mlžů podél
břehů nizozemského Zélandu, zejména v zálivu Waddenzee, odkud jsou prý
nejlepší.


Holanďané sami škeblím moc neholdují, i když loví ty nejlepší na světě; 80
procent produkce vyvážejí, z toho 60 procent do sousední Belgie, jejíž
obyvatelstvo je největším požíračem těchto živočichů na světě - průměrný
Belgičan jich za rok spotřebuje šest kilo.
Podle listu La Derniere Heure nizozemští ekologové namítají, že se slávkami
živí vodní ptáci a také ryby, kterých ubývá, když jim je snědí lidé. Nechtějí také,
aby se sbíraly malé mladé škeble, které se přesazují kvůli reprodukci. Vláda na
jejich argumenty slyší.

Podle Guy Denona z řetězce Delhaize (Delvita) citovaného listem se vedou
jednání přímo s odpovědnými ministry. "To, co se dozvídáme, však není moc
pozitivní. Připravujeme už další scénáře." Ty spočívají v dovozu škeblí z Irska,
Itálie, Řecka; Delhaize už dnes nabízí norské mlže. "Ty z Waddenzee však
nemají konkurenci," připouští Denon, podle něhož jich Delhaize v Belgii prodává
zhruba 3000 tun ročně.

Belgičané škeble připravují několika způsoby; ten neklasičtější spočívá v jejich
rychlém provaření v bílém víně s kořením a smaženou zeleninou. Podávají se
zásadně ve velikých kouřících smaltovaných hrncích. Správně je mají doprovázet
kopečky dozlatova vypečených hranolků a cákanec majonézy na namáčení.