44ZOBRAZENÍ

1.Příprava ovoce na kompotování

Nejlepší kompoty vyrábíme z hrušek, broskví, meruněk, višní, rynglí a slív. Ovoce by mělo být zdravé, nepoškozené chorobami a škůdci a především nepřezrálé.Ovoce pereme v pitné vodě, kterou během praní několikrát měníme, podle druhu ovoce zbavíme stopek, loupáme, odjádřincujeme, případně půlíme či jinak dělíme. Loupané a různě dělené plody ihned ponořujeme do pitné vody, do níž přidáme asi 10 g kyseliny citrónové na 1l, aby ovoce nehnědlo.

2.Předváření

Některé druhy ovoce je vhodné před zavařováním předvařit. Předvářením se plody stanou tvárnějšími,vypudí se z nich vzduch a zlepší se pozdější prostup nálevu. Ovoce se stane v zavařovací sklenici skladnější a po sterilaci se nevznáší v nálevu. Předvařujeme tak, že ovoce ponořujeme krátce do vařící vody (na 1-3 minuty) nejlépe v cedníku. Poté ovoce ochladíme vyjmutím z horké vody okamžitým ponořením do studené vody, aby teplota nepůsobila déle a ovoce dále neměklo.

3.Nálev

Plody nebo díly ovoce zaléváme ve sklenicích nálevem. Zalitím ovoce upravíme výslednou chuť kompotu, vytěsníme vzduch a umožníme dokonalé prohřátí během zavařování. Nálev připravujeme tak, že odvážené či odměřené přísady – cukr a vodu zahřejeme k varu a zahřívání přerušíme. Teplota vodní lázně by měla být asi o 5˚C vyšší než teplota zalité sklenice s ovocem. Ovoce musí být v nálevu zcela ponořeno, avšak mezi víčkem a hladinou musí zůstat mezera 1-1,5 cm.Koření používáme buď ve formě výluhů, které vléváme do nálevu, nebo je přidáváme přímo do jednotlivých sklenic před plněním ovocem. K zavařování kompotů používáme zavařovací sklenice a kovová víčka. Uzavírání víček je jednoduché a spolehlivé. Na naplněnou sklenici položíme víčko s bílou nebo šedou těsnící hmotou po obvodu, na víčko rovně nasadíme zavírací hlavu a tlakem obou rukou dotlačíme zavírací hlavu až na doraz. Hlavu sejmeme a tím je sklenice uzavřena.

4.Zavařování

Plody nebo díly ovoce zaléváme ve sklenicích nálevem. Zalitím ovoce upravíme výslednou chuť kompotu, vytěsníme vzduch a umožníme dokonalé prohřátí během zavařování. Nálev připravujeme tak, že odvážené či odměřené přísady – cukr a vodu zahřejeme k varu a zahřívání přerušíme. Teplota vodní lázně by měla být asi o 5˚C vyšší než teplota zalité sklenice s ovocem. Ovoce musí být v nálevu zcela ponořeno, avšak mezi víčkem a hladinou musí zůstat mezera 1-1,5 cm.Koření používáme buď ve formě výluhů, které vléváme do nálevu, nebo je přidáváme přímo do jednotlivých sklenic před plněním ovocem. K zavařování kompotů používáme zavařovací sklenice a kovová víčka. Uzavírání víček je jednoduché a spolehlivé. Na naplněnou sklenici položíme víčko s bílou nebo šedou těsnící hmotou po obvodu, na víčko rovně nasadíme zavírací hlavu a tlakem obou rukou dotlačíme zavírací hlavu až na doraz. Hlavu sejmeme a tím je sklenice uzavřena. Do zavařovací nádoby, kterou může být zavařovací hrnec, ale i jiná velká nádoba, ve které můžeme vařit vodu, ohřejeme vodu na teplotu odpovídající teplotě naplněných zavařovacích sklenic, na dno dáme drátěnou nebo děravou plechovou izolační vložku, aby sklenice nestály přímo na zahřívaném dnu. Na vložku postavíme naplněné uzavřené sklenice, nádoba v níž zavařujeme musí být po vložení sklenic naplněna vodou asi 2 cm nad víčka sklenic. Vodní lázeň nyní dále zahříváme na teplotu do 100˚C. Této teploty by mělo být dosaženo během 20-25 minut. Dodržení tohoto rozmezí je důležité. Při zahřívání kratším než 20 minut by nemuselo nastat potřebné prohřátí středu sklenic a kompot by se později zkazil. Naopak při dlouhém stoupání teploty může být někdy kompot po zavařování rozvařen.Teploty kontroluje teploměrem k tomu určeným. Po dosažení teploty okolo 98˚C vodní lázně udržujeme tuto teplotu regulací ohřevu po doporučenou dobu zavařování:

Málo zralé plody…… 1l sklenice: 30-35 minut při 85˚C

                        …..0,5l sklenice: 20-25 minut při 85˚C

Zralejší plody………. 1l sklenice: 20 minut při 85˚C

                     ……...0,5l sklenice: 15 minut při 85˚C

Po uplynutí této doby zastavíme ohřívání vodní lázně. Sklenice z vodní lázně vytáhneme na místo, kde je můžeme ochladit studenou vodou, nejlépe sprchováním, chlazení studenou vodou je vhodné především pro kompoty z peckovin a bobulovin, uchovají si tak křupavou konzistenci. Pokud kompoty nechladíme,vyjmeme je ihned po uplynutí sterilační doby z horké vody, položíme víčkem na izolující podložku (dřevo) a ponecháme na vzduchu samovolně vychladnout. U zcela vychladlých sklenic zkontrolujeme nejdříve uzávěry. Dobře přichycené víčko nesmí od sklenice odpadnout. Špatně přichycené víčko při poklepu vydává hluchý, dutý zvuk. Sklenice potom označíme etiketami, na kterých uvedeme datum výroby a dle potřeby název kompotu. Ukládáme je v temné místnosti, kde by teplota neměla přestoupit 10˚C a klesnout pod -3˚C (vhodný je sklep). Kompoty neskladujeme déle než 1 rok.Delším skladováním ztrácejí dobré chuťové vlastnosti.

Několik důležitých rad pro zavařování:

  1. Používáme jen zcela čisté zavařovací sklenice a víčka
  2. Víčka nesmí být deformovaná, nesmí mít poškozenou těsnící hmotu
  3. Sklenice plníme pokud možno zahorka, popř. zaléváme horkým nálevem
  4. Uzavřené sklenice nesmí po převrácení téci
  5. Teploty při zavařování kontrolujeme teploměrem
  6. Dodržujeme doporučenou dobu zavařování
  7. Kontrolu (přichycení víček) provedeme až po úplném vychladnutí
  8. Kompoty skladujeme maximálně jeden rok